Ótos

Ótos (latinsky Otus) je v řecké mytologii jedním z bratrů obrovitého vzrůstu. Spolu s bratrem Efialtem jsou známi jako Alóeovci.

Jejich otcem byl buď Gigant Alóeus nebo snad bůh moří Poseidón. Ve svých devíti letech byli z nich obrovští obři. Podle věštby je nemohl zabít ani člověk ani bůh. To jim dodalo sebevědomí, byli to neohrožení siláci.

Chtěli zničit samotné sídlo bohů Olymp a navíc pokořit bohyně Héru a Artemis. Na třináct měsíců uvěznili boha války Área. Zkázu však nedokončili. Podle jedné verze je zabil svým šípem bůh Apollón, podle druhé se zjevila bohyně Artemis v podobě bílé laně, bleskurychle proběhla mezi nimi a když každý z nich po ní vystřelil svůj šíp, smrtelně zasáhli jeden druhého.

Jelikož byli ve svém krátkém životě nerozlučně spojeni, jejich společný osud je podrobněji vylíčen v článku Alóeovci, jak byla tato dvojice nazývána.

Odraz v umění

Nejznámější vyobrazení Alóeovců je na Diově oltáři v Pergamském muzeu v Berlíně (z let 180 - 160 př. n. l.). Zvláště dobře je zobrazen Ótos v boji s Artemidou.

Literatura

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
• Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
• Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6