Čechov (město)

Čechov Чехов
Správní budova Čechovského rajónu
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	55°8′42″ s. š., 37°27′20″ v. d.
Nadmořská výška	170 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Centrální
Oblast	Moskevská
Moskevská oblast na mapě Ruska
Čechov Město na mapě Moskevské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	23,4 km²
Počet obyvatel	69 028 (2015)
Hustota zalidnění	2 949,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	чехов-совет-депутатов.рф
Telefonní předvolba	+7 496 72
PSČ	142300
Označení vozidel	50, 90, 150, 190
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechov (rusky Чехов) je město v Moskevské oblasti v Rusku. Město se nachází na řece Lopasni asi 52 km od Moskvy. Žije zde 69 028 obyvatel (2015). Status města obdrželo v roce 1954.

V letech 1996 až 2000 a 2003 až 2013 zde sídlil hokejový klub HC Viťaz.

Etymologie

Současný název Čechov vznikl v roce 1954, kdy při příležitosti 50. výročí úmrtí ruského dramatika Antona Pavloviče Čechova došlo k přejmenování vesnice Lopasňa. V nedaleké vesnici Melichovo, kde na konci 19. století Čechov žil, je literární muzeum tohoto ruského spisovatele.

Geografie

Město se nachází jižně od Moskvy, asi 50 km od Moskevského dálničního okruhu.

Podnebí je mírně kontinentální s mírně chladnými zimami a teplými, vlhkými léty. Častý přechod cyklón z Atlantiku a někdy i ze Středozemního moře vede k nárůstu oblačnosti. Průměrná teplota v lednu je asi −9 °C, průměrná teplota v červenci je asi +18 °C. Průměrná délka období bez mrazu je asi 200 dní. Půdy jsou převážně nivní a šedé lesní.

Historie

Nejstarší historie

Území dnešního Čechova je osídleno již od neolitu. Po nejstarších obyvatelích se zde nalezly kamenné nástroje, sekery, nože a kopí. Od 8. století před n. l. až do 6. století n. l. vznikaly na místě osady patriarchálních rodových společenstvích, které již znaly oheň a vytvářely i jednoduché hrnčířské výrobky. V 10. století se zde začali usazovat slovanští Vjatiči. Na území moderního Čechova a v jeho blízkém okolí bylo nalezeno několik pozůstatků těchto slovanských vesnic.

V roce 1175 vypukla válka o nadvládu nad Vladimirsko-suzdalským knížectvím a kníže Vsevolod III. Velké hnízdo poslal svou manželku a švagrovou do Loposni, aby se vyhnuly válečnému nebezpečí. Tím se Loposňa poprvé objevila v ruských kronikách. Přelom 12. a 13. století je spojen s nekonečným drancováním, vypalováním a bitvami v Lopasni.

14. století

Moskevský a vladimirský kníže Ivan I. Kalita přinesl Lopasni stabilitu a rozvoj, po své smrti odkázal Lopasňu svému synovi Andrejovi, který ale brzy zemřel na mor a Lopasňa se stala cílem nájezdů z Rjazaňského knížectví. Rjazaňci okrádali místní občany, unesli starostu Lopasni a nepropustili ho, dokud za něj nedostali z Moskvy výkupné. Rjazaňské knížectví se snažilo nejen silou k sobě Lopasňu připojit, ale i diplomacií. Když se vládce Rjazaně rozhodl bojovat po boku Dmitrije Donského proti litevskému knížeti Olgerdovi, požadoval za to připojení Lopasně k Rjazani. Ale Dmitrij Donský to odmítl a Lopasňu si ponechal.

Lopasňa a Puškin

Lopasňa je úzce spojena s Puškinovou rodinou. Po smrti ruského dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina jeho manželka Natalie Nikolajevna často se svými dětmi navštěvovala panství Lopasňa-Začatjevskoje patřící rodině Vasilčikovců. Rodina Natalie Nikolajevny žila na to tomto panství ještě na počátku 20. století. Někteří z básníkových potomků zde byli i pohřbeni.

Vedle kostela Početí sv. Anny se nachází rodinná nekropole Puškinů. Jsou zde pohřbeni potomci Alexandra Sergejeviče: jeho nejstarší syn Alexandr Alexandrovič Puškin, vnuci a pravnučka.

Moderní období

V roce 1954 byla Lopasňa přejmenována na Čechov a povýšena na město.

V roce 1965 bylo sídlo městského typu Veňukovo připojeno k Čechovu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чехов (Московская область) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Města v Moskevské oblasti
Apralevka • Balašicha • Beloozjorskij • Bronnicy • Černogolovka • Čechov • Dědovsk • Dmitrov • Dolgoprudnyj • Domodědovo • Drezna • Dubna • Dzeržinskij • Elektrogorsk • Elektrostal • Elektrougli • Frjazino • Golicyno • Chimki • Choťkovo • Istra • Ivantějevka • Jachroma • Jegorjevsk • Kašira • Klin • Kolomna • Koroljov • Kotělniki • Krasnoarmejsk • Krasnogorsk • Krasnozavodsk • Krasnoznamensk • Kubinka • Kurovskoje • Likino-Duljovo • Lobnja • Losino-Petrovskij • Luchovicy • Lytkarino • Ljubercy • Možajsk • Mytišči • Naro-Fominsk • Noginsk • Odincovo • Orechovo-Zujevo • Ožerelje • Ozjory • Pavlovskij Posad • Peresvet • Podolsk • Protvino • Puščino • Puškino • Ramenskoje • Reutov • Rošal • Ruza • Sergijev Posad • Serpuchov • Solněčnogorsk • Staraja Kupavna • Stupino • Šatura • Ščolkovo • Taldom • Vereja • Vidnoje • Volokolamsk • Voskresensk • Vysokovsk • Zarajsk • Zvenigorod • Žukovskij

Autoritní data	MBAREA: e68404aa-058b-4c55-98af-cb475f61b10d