Černá kněžna[1] je postava ve ze slezských pověstí. Bývá ztotožňována se skutečně dříve žijící šlechtičnou, resp. šlechtičnami.
Ztotožnění
Černou kněžnu bylo možno ztotožnit s několika šlechtičnami:
- s Kateřinou Sidonií [2][3][4][5][6] (1548/1550–1594), vdovou po těšínském knížeti Václavu III. Adamovi (1524–1579)
- s Alžbětou Lukrécií[7] (1599–1653), poslední těšínskou kněžnou z rodu Piastovců
- s Marií Annou z rodu Kyselovských z Kyselova (polsky Kisielowscy, také Kisielewscy z Kisielowa), manželkou Fridricha Cardinala z Widerna [pozn. 1] (polsky Fryderyk Cardinal z Widern), majitel vesnice Těrlicko (1625–1645)
- Marie, dcera (nebo vzdálená příbuzná) hraběnky Orlow z Uher, která měla pobývat za Osmansko-habsburských válek ve Slezsku, v Těšínském knížectví
Podstata pověsti
Podstatou pověsti o Černé kněžně byly její šaty, resp. barva černá jejich šatů. Šlechtična chodila po smrti manžela pouze v černých šatech, držela se v ústraní od lidí. Často byla vídána jak se prochází v lesních porostech kolem řeky Olše. Přes den ji lid viděl v těšínském hradním parku, nebo na jak z ochozu Piastovské věže vzhlížela k beskydským lesům.
Pověsti
Mezi lidmi na Těšínsku mnoho variant lidových podání pověsti. Vyprávělo se o ní, že se starala o ubohé sedláky utlačované vrchnostmi, ale také, že byla ukrutnice, která trápila své poddané na každém kroku. Existuje několik základních pověstí:[8]
- Černá kněžna, Pohřeb Černé kněžny, Poklady Černé kněžny v díle Františka Slámy, Slezské pohádky a pověsti byla ztotožněna s Kateřina Sidonií
- Černá kněžna ochránkyně chudých
- Smrt a pohřeb Černé Kněžny
- Černá kněžna ukrutnice
Odkazy
Poznámky
- ↑ heslo Mediatizovaná území: Velkovévodství Bádenské, rytířské panství a kondominium Widdern (král württemberský - mimo bádenskou svrchovanost, dále kníže Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, svobodný pán von Gemmingen, šlechtic von Zyllndhardt)
Reference
- ↑ Pověsti o černé kněžně na Těšíně. Těšínsko Vlastivědný časopis [online]. 1970 [cit. 2019-03-18]. Dostupné online.
- ↑ JAN, PETRUS. ČERNÁ KNĚŽNA A JINÉ SLEZSKÉ POVĚSTI. 29. SVAZEK KNIHOVNY ŽIVÉ PRAMENY [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÁ KNĚŽNA. camea2.svkos.cz [online]. Nákladem R. PROMBERGRA, knihkupce v Olomouci., 1926 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Černá Lukrecie, Poslední kněžna těšínská. Pražské noviny, Zábavná příloha [online]. Místodržitelské tiskárny Praha, 1899 [cit. 2019-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-09.
- ↑ FR. A R. JURA. Staré pověsti slezské. camea2.svkos.cz [online]. NAKLADATELSTVÍ - VOJTĚCH ŠEBA - KNIHKUPECTVÍ PRAHA - ST. STRAŠNICE, 1934 [cit. 2019-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Pověsti Těšínska (Jiřina Polášková, Jaromír Polášek) | Detail knihy | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné online.
- ↑ RYCHTÁŘ, Jan. Černá Lukrecie, poslední kněžna Těšínská. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné online.
- ↑ O Černé kněžně: Turistické informační centrum Český Těšín. www.ic-tesin.cz [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné online.
Literatura
- František Sláma: Černá kněžna, historický román, Slezská kronika, 1891 (1893), strana 71–72, odkaz
- Václav Antonín Crha: Černá Lukrecie, poslední kněžna Těšínská, Místodržitelská knihtiskárna, Praha, 1899, 110 s, odkaz
- Jan Petrus: Černá kněžna a jiné pověsti, Komenium, 1948, 128s, odkaz
- Jaromír Polášek, Jiřina Polášková: Pověsti Těšínska, Svazek č. 10, odkaz
- HENRYK, B.: Monografia Cierlicka. Místo, nakladatelství ani rok vydání neuveden, s. 42–43
- Batłomiej Grzegorz Sala: Legendy zamków karpackich, BOSZ: Olszanica 2013, 157 ss.
Související články
Externí odkazy
- IC Český Těšín: O Černé kněžně
- Knihovna Český Těšín: Černá kněžna
- Gazetacodzienna.pl: O "Legendach zamków karpackich"
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Černá_kněžna_(legenda) |
