Červnové povstání (bulharsky: Юнско въстание) bylo povstání bulharského venkova, které vypuklo hned po státním převratu dne 9. června 1923. Povstání bylo v bulharské historiografii po roce 1945 považováno za zorganizované protifašistické povstání.[zdroj?]
Bulharská komunistická strana v povstání zastávala neutrální pozici když prohlásila, že v povstání jde o otázku rozdělení moci mezi městskou a vesnickou buržoazii. I přesto, že v povstání chyběla organizace, která by spolčovala povstalců do jedné skupiny, lidé se rozhodli do povstání jít sami. Navíc Bulharský lidový zemědělský svaz a jeho přívrženci sdružení v tzv. oranžové armádě, která měla za úkol upevnit moc agrární strany Alexandra Stambolijského, nebyli schopni zorganizovat odpor proti státnímu převratu v zemi ze dne 9. června 1923. Oranžová armáda byla poražena a její členové byli zajati.
Průběh povstání
Nejsilnější protesty se uskutečnily v Plevenské oblasti, kdy ve dnech 9. - 10. června 1923, kdy se venkovské obyvatelstvo pod vedením agrárníků Georgiho Kočeva a Coňo Matova spontánně vzbouřilo na několika místech najednou. O den později (11. červen 1923) předseda místní organizace BKS Asen Chalačev i přesto, že ÚV KSB je v neutralitě, v Plevenu vyhlásil rovněž povstání. Povstalci obsadili téměř celé město. Ještě v ten samý den na příkaz člena ÚV KSB Todora Lukanova byly zastaveny všechny vojenské operace a do večera vojska bulharské armády zlomila odpor ve vesnicích v celé Plevenské oblasti. Boje pokračovaly v Loveči, kde se obklíčených asi 2000 povstalců bránilo ještě čtyři dny. Úspěšně si armáda bulharské vlády počínala i v Šumenské a Tărnovskej oblasti, kde rodící se povstání rychle potlačila a povstalce rozehnala.
Pod vedením Alexandra Stambolijskeho 10. června 1923 povstali i obyvatelé okolí města Pazardžik. Ti však byli hned druhý den poraženi po operaci provedené bulharskou armádou. Alexandar Stambolijski byl 14. června 1923 - jeho hlavu přinesli jako důkaz potlačení povstání předsedovi vlády Alexandru Cankovi.
Výsledek povstání
Po potlačení povstání se v Bulharsku rozmohl teror. Mnoho aktivistů z agrární strany jejího bývalého předsedy Alexandra Stambolijskeho a BKS bylo zatčeno a bez trestu odsouzeno k zastřelení. Příčinou neúspěchu povstání byla nekoordinovanost společných kroků agrární strany a bulharských komunistů a také neutrální pozice ÚV KSB, která vyplývala ze špatných vztahů mezi oběma stranami během vlády Alexandra Stambolijského. Po skončení povstání byla upevněna moc cara.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červnové povstání na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Júnové povstanie na slovenské Wikipedii.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Červnové_povstání_(Bulharsko) |
