| Imperátorský a carský řád svatého Stanislava | |
|---|---|
| Императорский и Царский Орден Святого Станислава | |
 Odznak řádu sv. Stanislava I. třídy s velkostuhou a hvězdou řádu | |
Uděluje    Poniatowští, Wettinové a Romanovci | |
| Typ | záslužný řád |
| Založeno | 7. května 1765 |
| Zrušeno | 16. března 1917 |
| Stát | Polsko PolskoRuské impérium  Ruské impérium (od 1831)
|
| Dynastie | Poniatowští (1765–1795) Wettinové (1807–1815) Romanovci (1815–1917)
|
| Heslo | Odměňováním podněcuje |
| Zakladatel | Stanislav II. August Poniatowski |
| Třídy | I. třída II. třída III. třída |
| Popis | zlatý osmirohý kříž s červeným smaltem ukončený kuličkami mezi rameny zlatí dvouhlaví orli |
 Odznak II. třídy řádu z roku 1867 | |
.svg)
| |
Řád svatého Stanislava nebo oficiálním celým jménem Imperátorský a carský řád svatého Stanislava (rusky: Императорский и Царский Орден Святого Станислава) byl původně polský záslužný řád založený králem Stanislavem II. Poniatowským 7. května roku 1765. Řád byl obnoven jako obecný záslužný řád carem Alexandrem I. v souvislosti se vznikem tzv. Kongresovky. Po polském povstání v letech 1830–1831 byl řád přímo zařazen mezi ruské imperátorské řády a sloužil k odměňování vysokých úředníků.[1] Řád byl udělován až do konce monarchie v Rusku v roce 1917 a po roce 1918 nebyl převzat mezi polské řády.
Historie
Řád založil polský král Stanislav II. August Poniatowski 7. května roku 1765 na památku polského světce sv. Stanislava. Po připojení Polského království k Rusku v roce 1815 začal být řád používán carem Alexandrem I. k odměňování polských šlechticů. Alexandr také vydal 1. prosince 1815 statut řádu podle kterého se řád uděloval původně ve čtyřech třídách.[2] V důsledku polského povstání v letech 1830 a 1831 a následnou změnou postavení Polska v rámci Ruského impéria byl řád zařazen rozhodnutím cara Mikuláše I. přímo mezi ruské řády a byli jím odměňování také ne-Poláci. V souvislostí s touto změnou byl v roce 1839 také ustanoven nový statut, který rozdělil řád do celkem tří tříd a potvrdil obecný záslužný status řádu.[3] Podle tohoto statutu byl řád udělován "jako vyznamenání za zásluhy o obecné blaho Ruské říše a s ním nerozdílně spojeného Polského království".[4]
Řádový svátek se slavil každoročně 24. dubna. V souvislosti s udělením řádu se vyplácela jeho nositelům jednorázová peněžní odměna. V případě I. třídy se jednalo o celkem 120 rublů, u II. třídy 30 rublů a u poslední, III. třídy 15 rublů. Při udělení vojenské formy řádu se částka navyšovala o polovinu částky příslušející podle třídy (např. I. třída – 120 + 60 rublů).[5] S řádem se původně spojovalo také udělení šlechtického titulu. Od roku 1855 se dědičné šlechtictví udělovalo jenom s I. třídou, zatímco u II. a III. třídy od toho bylo opuštěno.[6]
Hlava carské rodiny Romanovců jej uděluje dodnes jako dynastický řád.[7] Dále pak existují tři soukromá sdružení, vydávající se za pokračování řádu sv. Stanislava, nicméně tento nárok byl odmítnut, jak polskými úřady, tak i akademickou obcí.[8][9][10]
Třídy a pravidla nošení
Řád byl od roku 1831 udělován celkem ve třech třídách:
- I. třída (odznak na velkostuze a hvězda)
- II. třída (odznak u krku)
- III. třída (odznak na prsou)
Velkostuha I. třídy s odznakem řádu se nosila přes pravé rameno a hvězda se připínala na prsa na levou stranu. II. třída se nosila připnutá na stuze u krku obdobně jako řád sv. Anny. Odznak III. třídy se zavěsil na prsa stejně jako řád sv. Anny.[11]
Vzhled
Odznakem řádu byl zlatý osmihrotý kříž zdobený červeným smaltovánám. Na pozadí křížů jsou umístěny zlaté obloučky. Mezi rameny se nachází dvouhlaví orli ve zlaté barvě. Uprostřed kříže je medailon s latinskými iniciálami S.S. (Svatý Stanislav) obklopenými zeleným věncem.
Hvězda řádu je stříbrná a osmihrotá. Uprostřed ní se nachází oválný medailon s iniciálami S/S. Kolem se vine latinský nápis Premiando iniciat (Odměňováním podněcuje).
Galerie
-
Hvězda řádu sv. Stanislava udělená za vojenské zásluhy -
Verze řádového odznaku s imperátorskou korunou
_Grand_Cross_Star_with_swords.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 144.
- ↑ Исторический очерк российских орденов и сборник основных орденских статусов.. St. Peterburg: [s.n.], 1891. 476 s. S. 22. (rusky) Dále jako Исторический очерк.
- ↑ Российские императорские и царские ордена: краткий исторический очерк, выдержки из орденских . статутов и правила ношения орденов / по поручению канцлера российских императорских и царских орденов. St.Peterburg: [s.n.], 1901. 93 s. S. 43. (rusky) Dále jen Российские императорские и царские ордена.
- ↑ Исторический очерк, s. 23.
- ↑ Российские императорские и царские ордена, s. 45.
- ↑ Исторический очерк, s. 24.
- ↑ Oficiální stránky carské rodiny (rusky). www.imperialhouse.ru [online]. [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-19.
- ↑ The Self-Styled Order of St. Stanislas of Mr. Juliusz Nowina-Sokolnicki. www.geocities.com [online]. [cit. 2009-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-29.
- ↑ Opinion of G. Stair Sainty
- ↑ The Once and Perhaps Still Lucrative Trade in Polish Military Decorations. www.maineworldnewsservice.com [online]. [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02.
- ↑ Российские императорские и царские ордена, s. 53.
Literatura
- LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád sv. Stanislava na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Řád_sv._Stanislava |
