Řídicí vůz

Řídicí vůz pro soupravy InterCity německého dopravce DB Fernverkehr
Řídicí vozy mohou být i na obou koncích soupravy – souprava MOB (Švýcarsko)
Prototypový řídicí vůz 912.001 ČD
Řídicí vůz M6 (SNCB/NMBS Belgie)
Amtrak Surfliner Řídicí vůz

Řídicí vůz je v železniční terminologii název pro nemotorový osobní vůz, ze kterého je možné v případě řazení v čele vlaku ovládat jedno nebo více hnacích vozidel řazených ve vlaku. Od běžného osobního vozu se tedy řídicí vůz liší především stanovištěm strojvedoucího (umístěným zpravidla pouze na jednom konci vozu), ze kterého je možné dálkově ovládat hnací vozidla ve vlaku, a dále např. zařízením pro pískování kolejnic.

Hlavní výhodou řazení řídicích vozů ve vlaku je možnost urychlení obratu soupravy v koncových stanicích vlaku – odpadá nutnost objíždění hnacího vozidla z jednoho konce soupravy na druhý (přesun lokomotivy z konce vlaku na jeho počátek), odpadá též obsazení obou zhlaví stanice tímto objížděním.

Řídicí vůz může být buď nedělitelnou součástí motorové nebo elektrické jednotky, nebo může být používán u souprav sestavených z klasických osobních vozů tažených lokomotivou, kde je řídicí vůz zařazen zpravidla na opačném konci soupravy než lokomotiva.

Řídicí vozy v Česku

V Česku (a bývalém Československu) se v minulosti řídicí vozy téměř nevyužívaly. Důvodem byly především obavy o větší tendenci souprav, které nemají hnací vozidlo v čele vlaku, k vykolejení. Dřívější legislativa považovala takový vlak za sunutý a z tohoto důvodu byla rychlost takového vlaku omezena na 30 km/h.

Prvním pokusem o provoz řídicích vozů u ČSD byla výroba dvou třívozových jednotek, složených vždy z jednoho hnacího vozu SM 487.0, vloženého vozu N 487.0 a řídicího vozu Ř 487.0. Oba prototypy vyrobila v roce 1966 Vagonka Tatra Studénka a MEZ Vsetín. Jednotky však neměly dostatečnou kapacitu a byly použity k přestavbě na pětivozové jednotky s motorovými vozy řady SM 488.0 (dnes řada 560) na čelech.[1]

Prvními sériově vyráběnými řídicími vozy se staly až vozy řady Bftn791 (do roku 2009 řada 943), které v letech 1996 až 1997 vyrobila v počtu 11 kusů Moravskoslezská vagonka Studénka.[1][2]

Reference

  1. a b Jitka Hamplová: Koncepce řídicích vozů. In: Vědeckotechnický sborník ČD č. 24/2007 http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/vts24/2405.pdf Archivováno 18. 12. 2007 na Wayback Machine.
  2. Malý atlas lokomotiv 2003. Gradis Bohemia 2003

Externí odkazy

Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Řídicí_vůz
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.