| Římskokatolická farnost Prunéřov | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Prunéřov | |
| Území farnosti | |
| Bystřice • Milžany • Nová Víska • Potočná • Prunéřov | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | (platná do 31. prosince 2012) Římskokatolická farnost Prunéřov Mírové náměstí 84 432 01 Kadaň Adresa nástupnické farnosti: Římskokatolická farnost-děkanství Kadaň Mírové náměstí 84 432 01 Kadaň |
| Souřadnice | 50°24′45,36″ s. š., 13°16′23,52″ v. d. |
| farnostkadan@centrum.cz | |
| IČO | 61345458 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Prunéřov (lat. Brunnersdorfium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Prunéřově a okolí. Organizačně spadalo do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
Historie farnosti
Tzv. stará farnost pochází z neznámého roku. Matriky jsou vedeny od roku 1611.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kadaňského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Kadaň.
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1524 Joannes Sapper, O. Melit.
- 1659 Ciriacus Tanner
- 1666 Melchior Tschautner
- 1667 Tobias Hankel
- 1674 Wolfgangus Krümes
- 1676 Adalbertus Kugler
- 1694 Franciscus Dittrich
- 1697 Gabriël Krives
- 1708 Josephus Bärl
- 1724 Andreas Franciscus Pertl
- 1759 Felix Czech
- Josephus Heinl
- 1776 Matthaeus Permann, † 16. 3. 1788
- 1789 Theophilus Albrecht, n. 26. 1. 1745 Dobřanens., o. 21. 12. 1765, † 17. 9. 1820
- 1820 Karel Hanl, n. 4. 9. 1782 Krbice, o. 8. 9. 1805, † 7. 10. 1874 (bisk. H. K.)
- 1822 Franc. Melzer, n. 20. 10. 1778 Brunnersdorf, o. 30. 8. 1806, † 30. 4. 1852
- 1853 Jos. Schierl, n. 9. 7. 1802 Kunicens., o. 4. 4. 1826, † 18. 8. 1873
- 1874 par. vacat, admin. interc. Josef Rummer
- 1875 Franc. Hellmich, n. 18. 10. 1807 Magno- Koerbic., o. 25. 7. 1833, † 16. 6 1878
- 1878 Ludov. Haumer, n. 4. 4. 1844 Hohentann., o. 15. 7. 1867, † 26. 1. 1882
- 1882 Car. Strohwasser, n. 11. 2. 1841 Hagensdorf, o. 30. 1. 1864, † 18. 9. 1928
- 1907 Adolph. Grössl, n. 16. 1. 1871 Rednitz, o. 7. 7. 1895, † 1. 11. 1940
- 1940 par. vacat, admin. interc. Ioann. Scherling
- 1944 par. vacat, admin. excurr. Henricus Henke
- 1. 5. 1945 par. vacat, admin. Josef Hanus
- 1. 6. 1946 Oldřich Hodač
- 1. 7. 1948 Jan Josef Bárta O.F.M.
- 1. 6. 1950 František Jan Štikar O.F.M., admin. excurr.
- 1. 8. 1960 Miroslav Kubík
- 1. 10. 1970 Jan Kozár
- 1. 7. 1986 Miroslav Maňásek
- 1. 7. 1990 Jiří Kabát CSsR
- 1. 2. 1991 Jozef Piroh
- 1. 5. 1993 Petr Kubíček
- 1. 1. 1994 Tomáš Pirný
- 1. 3. 1996 Richard Madej
- 15. 11. 1997 – 31. 12. 2012 Josef Čermák, admin. excurr.[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti
Do farnosti náleželo území obcí:[2]
- Bystřice[4] (Wistritz)[p 2]
- Milžany[5] (Milsau)[p 2]
- Nová Víska (Neudörfel)[p 2]
- Potočná[6] (Schönbach)[p 2]
- Prunéřov (Brunnersdorf)[p 2]
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
| Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Wikidata | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zaniklé sakrální stavby | |||||||
| 1. | Kostel sv. Petra a Pavla | Prunéřov | nelze sloužit | 50°24′46″ s. š., 13°16′24″ v. d. | zbořený farní kostel[7] | (Q26242962) | |
| 2. | Kostel Narození Panny Marie | Bystřice | nelze sloužit | 50°23′35″ s. š., 13°16′55″ v. d. | zbořený filiální kostel[8] | (Q25373535) | |
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 405.
- ↑ a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 159.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.
- ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Bystřice (Wistritz) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Milžany (Milsau) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Potočná (Schönbach) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Petra a Pavla, Kat. území: Prunéřov [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Narození Panny Marie, Kat. území: Bystřice u Kadaně [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Profil farnosti v elektronickém katalogu Litoměřické diecéze
- Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Římskokatolická_farnost_Prunéřov |
