 Šúr | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Panonský háj | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1952, 2009 |
| Vyhlásil | Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky |
| Nadm. výška | 130 m n. m. |
| Rozloha | 654,959 ha |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko Slovensko |
| Okres | Pezinok, Senec |
| Umístění | Svätý Jur, Chorvátsky Grob |
| Souřadnice | 48°14′12″ s. š., 17°14′0″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Šúr | |
| Další informace | |
| Kód | 168 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šúr (označovaný též jako Jurský Šúr) je národní přírodní rezervace v oblasti Malé Karpaty nedaleko Bratislavy v katastrálním území obcí Svätý Jur a Chorvátsky Grob s rozlohou 655 ha a ochranným pásmem 145 ha. Na území rezervace platí 3., 4. a 5. stupeň ochrany. Je ve správě Státní ochrany přírody Malé Karpaty.
Předmětem ochrany je mokřad s výskytem vzácné flóry a fauny v prostředí izolovaného zbytku původního bažinatoslatinného olšového lesa s rašeliništěm. Součástí NPR je i řídký dubovojilmový les nazývaný Panonský háj. Lokalita byla 2. července 1990 zařazena do seznamu Ramsarských lokalit mezinárodního významu.[1]
Dějiny
Šúr je ojedinělým přírodním úkazem so zvláštním způsobem vzniku. Vznikl zhruba před deseti tisíci lety, v mladších čtvrtohorách, v prohlubni podél východních svahů Malých Karpat. Tato prohlubeň vznikla tektonickou činností a naplňovala se vodou přitékající z malokarpatských svahů a Dunaje. Vzniklo tu tak obrovské, ale velmi mělké jezero, které se naplňovalo nejen vodou, ale postupně se zanášelo štěrkem, pískem a hlínou. V mělké vodě se dařilo rostlinám, které postupně odumíraly a usazovaly se na dně. Tlením se z nich vytvářela rašelina. Tak postupně vznikl Šúr, neprůchodný močál zarostlý stromy a jiným rostlinstvem, v průběhu roku často zalitý vodou.
V tomto období sahal od Bratislavy po Modru a Bernolákovo. Močály tvořily přirozenou zásobárnu zvěřiny a ptactva pro obyvatele okolních obcí. Zároveň tvořily i rezervoár pitné vody, ale poněvadž byly překážkou pro rozšiřování zemědělských ploch, už ve středověku bylo usilováno o jejich vysušení. To se však dělo pouze v malém měřítku a Šúru to podstatně neublížilo.
V roce 1896 prokopali přes Šúr kanál, který přispěl k podstatnému snížení hladiny jeho vod. Kanál se však po čase zanesl a voda stoupla na původní výšku. Už tehdy přírodovědci upozorňovali na mimořádnou hodnotu jeho fauny i flóry. Navzdory úsilí o jeho záchranu vznikl v roce 1929 vládní projekt na úplnou likvidaci Jurského Šúru. Kvůli hospodářské krizi byl pozastaven, ale už v letech 1941 až 1943 byl vykopán další kanál, který odvedl vody z přitékajících potoků a Šúr téměř úplně vyschl. Začalo se zde dařit požárům.
Teprve v roce 1952 se ochranářům podařilo dosáhnout toho, že rezervace byla Vyhláškou ministerstva školství, věd a umění prohlášena za chráněné území. Šúr si to skutečně zasloužil. Vždyť i nyní představuje největší zbytek vysokokmenného bažinatoslatinného lesa, přičemž je pravděpodobně posledním a jediným původním biotopem – životním prostorem olšového lesa tohoto typu ve Střední Evropě.
Biologie a ekologie
Hodnotné jsou i zbytky mokrých a rašelinných luk po obvodě olšového lesa a teplomilné jilmové doubravy Panonského háje. Roste zde několik desítek vzácných, chráněných a existenčně ohrožených druhů rostlin.
Odborníci zde zjistili výskyt vícero druhů živočichů nových pro vědu nebo nově zjištěných pro území Slovenska: V roce 1972 to byly pijavice – Batracobella slovaca, roku 1991 mšice – Stomaphis bratislavensis. V rezervaci bylo nalezeno 82 druhů měkkýšů.
Šúr je významným nalezištěm chráněných druhů obojživelníků a plazů a neméně významným místem pro hnízdění ohrožených druhů ptáků. Většina z těchto druhů je chráněná Bernskou konvencí, kterou podepsala i Slovenská republika. Některé druhy jsou chráněné i podle dalších mezinárodních smluv. Na území rezervace žije např. vícero druhů netopýrů, které jsou chráněné Bonnskou konvencí a též Dohodou o ochraně netopýrů v Evropě (Slovensko ratifikovalo i tyto mezinárodní smlouvy).
Ramsarská konvence
Druhý únor je každoročně vyhlášen za Světový den mokřadů. V tento den byla v roce 1971 v íránském městě Ramsar podepsána Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, známá pod názvem Ramsarská úmluva. Ramsarská úmluva je první z novodobých globálních mezinárodních smluv na ochranu a racionální využívání přírodních zdrojů. V současnosti se používá zkrácený název "Úmluva o mokřadech". Ochrana mokřadů se stala předmětem mezinárodní spolupráce zejména z toho důvodu, že velký úbytek a nerozumné využívání mokřadů způsobily na celém světě vážné ohrožení mokřadních ekosystémů, jakož i druhů, které jsou na ně existenčně vázané.
Na Slovensku je evidováno těchto 13 mokřadů mezinárodního významu, které jsou zapsány jako Ramsarské lokality (v závorce datum zápisu): Parížske močiare (2. 7. 1990), Senianske rybníky (2. 7. 1990), Šúr (2. 7 . 1990), Dunajské luhy (26. 5. 1993), Latorica (26. 5. 1993), Niva Moravy (26. 5. 1993), Alúvium Rudavy (17. 2. 1998), Mokřady Oravské kotliny (17. 2 . 1998), Mokřady Turce (17. 2. 1998), Poiplie (17. 2. 1998), Řeka Orava a její přítoky (17. 2. 1998), Domica (2. 2. 2001), Tisa (4. 12 . 2004).
Současnost
Přestože se NPR Šúr dostalo i takového mezinárodního uznání, čeká již přes šedesát let na zajištění odpovídající úrovně ochrany. Přírodní hodnoty tohoto jedinečného území byly totiž v minulosti narušeny již zmíněnými několika negativními faktory, z nichž většina působí dodnes. Rozhodujícím negativním faktorem z hlediska existence mokřadních společenství bylo narušení vodního režimu v důsledku odvodnění. Za posledních 60 let nebyla tomuto problému věnována dostatečná pozornost a mokřadní společenstva v rezervaci proto trpí nedostatkem vody. Je proto potěšitelné, že v roce 2003 začala realizace projektu na obnovu vodního režimu v Národní přírodní rezervaci (NPR) Šúr. Projekt realizuje Asociace průmyslu a ochrany přírody (APOP).[2]
Naučná stezka: Přírodní klenoty Šúru
- Trasa: Svätý Jur – u Fanglovského potoka, prochází kolem rybníka, Biologické stanice Přírodovědecké fakulty UK, dále přes Panonský háj a končí u silniční komunikace v Čierné Vodě.
- Délka: 4,1 km
- Čas přechodu: 1 – 1,5 hod.
- Počet zastávek: 6 a 3 vstupní IP (Svätý Jur – začátek NCH, Vajnory a Čierna Voda)
- Zaměření stezky: přírodovědné, environmentální
- Typ stezky: samoobslužná, jednosměrná, pěší, letní, zimní
- Náročnost terénu: nenáročný
- Návaznost na turistickou značku: není
- Přístup: začátek NCH je u Fanglovského potoka za novou budovou skladů Hypernovy nedaleko Svätého Juru
- Rok otevření, garant: 2006, Asociace průmyslu a ochrany přírody (APOP) Bratislava
- Textový průvodce: není, jen Sprievodca Šúrom – Obnova vodného režimu v národnej prírodnej rezervácii Šúr. Vydaný v rámci projektu "Obnova vodního režimu v NPR Šúr", který podporuje Evropská komise v rámci programu LIFE – Nature
Biologická stanice Šúr
Biologická stanice Šúr je předsunutým pracovištěm Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.[3] Stanice poskytuje prostory pro realizaci skupinových terénních prací a exkurzí, jakož i na realizaci diplomových prací studentů. Kromě toho se zapojuje do pedagogické a vědeckovýzkumné práce Katedry ekologie. Nezanedbatelnou činností stanice je i odchov ohrožených druhů původní fauny Slovenska.
Fotogalerie
-
Vjezd do Šúru ze západu -
Vjezd do Šúru ze severu -
Pohled na Šúr ze severu -
Naučná stezka (severní konec) -
Kanál na severním okraji Šúru -
Kanál na severním okraji Šúru -
Železnice na severním okraji mezi Bratislavou a Svätým Jurem -
Panelová cesta s topoly na severním okraji Šúru -
Odbočky na zastávky naučné stezky 1 a 2 -
Naučná stezka "Život v Šúrskom rybníku" (1. zastávka) -
Jeden ze dvou rybníků (větší) -
Jeden ze dvou rybníků (větší) -
-
Naučná stezka "Bohatství olšového lesa" (2. zastávka) -
V útrobách Šúru -
V útrobách Šúru -
Biologická stanice Přírodovědecké fakulty UK -
Naučná stezka "Národná prírodná rezervácia Šúr" (3. zastávka)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šúr (národná prírodná rezervácia) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Medzinárodne významné mokrade na Slovensku [online]. Dostupné online.
- ↑ Projekt LIFE 2003NAT/SK/000096 – „Obnova vodného režimu v NPR Šúr“ [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-06.
- ↑ Biologická stanica Šúr [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-31.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šúr na Wikimedia Commons - Národní přírodní rezervace Šúr[nedostupný zdroj] – enviroportal.sk
- Naučná stezka Přírodní klenoty Šúru – naucnechodniky.sk
- Chráněná přírodní rezervace Šúr – svatyjur.sk
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Šúr |
