 Šemnická skála | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Šemnická skála na historické fotografii (1870) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 15. září 1933[1] |
| Nadm. výška | 480–644[1] m n. m. |
| Rozloha | 8,41 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Okres | Karlovy Vary |
| Umístění | Šemnice |
| Souřadnice | 50°13′46,2″ s. š., 12°58′10,2″ v. d. |
  Šemnická skála | |
| Další informace | |
| Kód | 289 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šemnická skála (dříve přírodní památka Olšová vrata)[4] je přírodní památka v okrese Karlovy Vary, vyhlášená v roce 1933. Nachází se při severovýchodním okraji CHKO Slavkovský les přibližně 1 km jihozápadně od obce Šemnice. Předmětem ochrany je znělcová kupa s neobvykle utvářenými skalisky a dalšími geomorfologickými jevy, na níž se vytvořila na skalních útvarech cenná bylinná společenstva skalních štěrbin a drolin.
Péčí o území je pověřena správa CHKO Slavkovský les.
Historie
Místu se původně říkalo Panenský skok. Současný název se ujal až v 19. století. Vrchol skály v minulosti zdobil kříž na památku dívky, která tam podle pověsti uprchla před krutým pánem, aby si ho nemusela vzít za muže, a předstírala skok ze skály (onen pán pak prý ze skály spadl).[5]
Přírodní poměry
Geomorfologie a geologie
Přírodní památka leží v geomorfologickém celku Slavkovský les, při rozhraní s geomorfologickým celkem Doupovské hory.[6] Horninové podloží je tvořeno žulami karlovarského plutonu, kterým při vulkanické činnosti prostoupila znělcová láva. Postupným vypreparováním se vytvořil výrazný znělcový suk, jehož východní svah dosahuje výšky okolo 165 m. V geologických mapách je tato extruzivní magmatická hornina klasifikovaná jako trachyandezit.[7][8]
Flóra a fauna
Skalní výchozy jsou zčásti porostlé suťovým lesem přirozeného charakteru. U jehličnanů převládá smrk ztepilý, u listnáčů lípa malolistá. Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin se na lokalitě vyskytují lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a tařice skalní (Aurinia saxatilis). V minulosti (1938) uváděná kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) nebyla na lokalitě potvrzena.[8]
Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů zde hnízdí výr velký (Bubo bubo), běžný je krkavec velký (Corvus corax). Na lokalitě byli pozorováni sokol stěhovavý (Falco peregrinus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a sýc rousný (Aegolius funereus).[8]
Přístup
Na Šemnickou skálu vede z Andělské Hory žlutě značená naučná stezka Andělská hora-Kyselka, z opačného směru červeně značená z Dubiny. Z vrcholu je výhled na údolí řeky Ohře, na Doupovské a Krušné hory.[9]
Galerie
-
Pohled od východu -
Vrcholová část -
Vrcholová část -
Vrcholová část -
Pohled na jih na Andělskou horu -
Pohled na východ na Doupovské hory
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b PP Šemnická skála [online]. AOPK ČR [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter et al. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 529.
- ↑ Šemnická skála [online]. Ceskehory.cz [cit. 2010-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Prohlížení - Národní geoportál INSPIRE [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2018-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2018-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c MATĚJŮ, Jan. Plán péče o přírodní památku Šemnická skála na období 2013 – 2021. [s.l.]: AOPK – Správa CHKO Slavkovský les, 2017. S. 2–12.
- ↑ Šemnická skála [online]. Muzeum Karlovy Vary [cit. 2018-03-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šemnická skála na Wikimedia Commons - Šemnická skála - geologický vývoj [online]. Česká geologická služba, 2019-09-04 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Šemnická_skála |
