 Škulovec široký | |
|---|---|
 Škulovec široký (Dibothriocephalus latus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Podříše | Eumetazoa |
| (nezařazeno) | Platyzoa |
| Kmen | ploštěnci (Platyhelminthes) |
| Třída | tasemnice (Cestoda) |
| Řád | Diphyllobothriidea |
| Čeleď | Diphyllobothriidae |
| Rod | Dibothriocephalus |
| Binomické jméno | |
| Dibothriocephalus latus (Linnaeus, 1758) Lühe, 1899. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Škulovec široký (Dibothriocephalus latus (Linnaeus, 1758) Lühe, 1899, dříve označovaná jako Diphyllobothrium latum) je tasemnice z čeledi Diphyllobothriidae. Jedná se o endoparazita se složitým vývojovým cyklem. Ke svému vývoji potřebuje 2 mezihostitele a definitivního hostitele. Jako definitivní hostitel figuruje rybožravý savec, včetně člověka. Dospělá tasemnice se vyskytuje u def. hostitele výhradně ve střevě. Vzhledem k tomu, že diphyllobothridních tasemnic existuje celá řada[1] a většina nemá ekvivalentní české názvy, lze pod pojmem „škulovec široký“ chápat v širším pojetí několik druhů tasemnic z různých částí světa. V užším slova smyslu se jedná o výhradně evropský druh Dibothriocephalus latus s výskytem v severní Evropě a alpských zemích.[2]
Vývojový cyklus
Vajíčka tasemnice se vylučují trusem definitivního hostitele do vnějšího prostředí. Vývoj vajíček jakož i larválních stadií je vázán na vodní prostředí. Z vajíček se ve vodě líhnou larvy – koracidia – která musí být do několika hodin pozřena buchankou (vodním korýšem, v tomto případě čeledi Cyclopidae a Diaphomidae). V buchance vzniká další infekční stadium – procerkoid. Je-li buchanka pozřena rybou, vyvine se v rybí svalovině ve stádium zvané plerocerkoid. Často je menší ryba živící se planktonem pozřena predátorskou rybou a dochází tak přenosu plerocerkoidu do větších ryb. V případě D. latus je to nejčastěji okoun říční (Perca fluviatilis), štika obecná (Esox lucius) nebo mník jednovousý (Lota lota).[2] Svalovina těchto ryb je poté zdrojem nákazy pro definitivního hostitele, jimiž jsou masožraví savci (vlk, liška, kunovití, ale i člověk). U konečných hostelů se tasemnice uchytí ve střevě a může dorůst značných rozměrů (2 až 15 metrů).[2] Dospělé tasemnice vstřebávají živiny ze střevního obsahu.[3]
Infekce člověka
Člověk se může nakazit touto tasemnicí pozřením tepelně neopracované rybí svaloviny obsahující plerocerkoidy ze štiky, okouna nebo mníka. V Severní Americe nebo Japonsku v případě příbuzného druhu Dibothriocephalus nihonkaiensis mohou být zdrojem zase lososovité ryby.[1] Řada jiných druhů sladkovodních ryb může být mezihostitelem pro další příbuznou tasemnici D. dendriticus.[4]
Infekce člověka je i přes značné rozměry tasemnice ve většině případů asymptomatická. V literatuře byla popsána u některých pacientů nevolnost, bolesti břicha, zácpy nebo průjem, avitaminóza B12.[2] Deficit vitamínu B12 při nákaze škulovcem byl nicméně zpochybněn.[5][6] Neškodnost škulovce dokumentoval na příkladu vlastní infekce Julius Lukeš (ředitel Parazitologického ústavu AV ČR).[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b WAESCHENBACH, Andrea; BRABEC, Jan; SCHOLZ, Tomáš. The catholic taste of broad tapeworms - multiple routes to human infection. International Journal for Parasitology. November 2017, roč. 47, čís. 13, s. 831–843. PMID: 28780153. Dostupné online [cit. 2017-11-03]. ISSN 1879-0135. DOI 10.1016/j.ijpara.2017.06.004. PMID 28780153.
- ↑ a b c d SCHOLZ, Tomás; GARCIA, Hector H.; KUCHTA, Roman. Update on the human broad tapeworm (genus diphyllobothrium), including clinical relevance. Clinical Microbiology Reviews. January 2009, roč. 22, čís. 1, s. 146–160, Table of Contents. PMID: 19136438 PMCID: PMC2620636. Dostupné online [cit. 2017-11-03]. ISSN 1098-6618. DOI 10.1128/CMR.00033-08. PMID 19136438.
- ↑ VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
- ↑ KUCHTA, Roman; BRABEC, Jan; KUBÁČKOVÁ, Petra. Tapeworm Diphyllobothrium dendriticum (Cestoda)—Neglected or Emerging Human Parasite?. PLoS Neglected Tropical Diseases. 2013-12-26, roč. 7, čís. 12. PMID: 24386497 PMCID: PMC3873255. Dostupné online [cit. 2017-11-03]. ISSN 1935-2727. DOI 10.1371/journal.pntd.0002535. PMID 24386497.
- ↑ LUKEŠ, Julius; KUCHTA, Roman; SCHOLZ, Tomáš. (Self-) infections with parasites: re-interpretations for the present. Trends in Parasitology. August 2014, roč. 30, čís. 8, s. 377–385. PMID: 25033775. Dostupné online [cit. 2017-11-03]. ISSN 1471-5007. DOI 10.1016/j.pt.2014.06.005. PMID 25033775.
- ↑ a b GEN:Julius Lukeš [online]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné online.
Literatura
- VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu škulovec široký na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Škulovec_široký |
