| Špýr Speyer | |
|---|---|
 Maxmilianstrasse a dóm | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°19′ s. š., 8°26′ v. d. |
| Nadmořská výška | 92–113 m n. m. |
| Stát | Německo Německo |
| Spolková země | Porýní-Falc |
  Špýr | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 42,6 km² |
| Počet obyvatel | 51 368 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 205,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Primátor | Stefanie Seiler (od 2019) |
| Vznik | 150 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 06232 |
| PSČ | 67346 |
| Označení vozidel | SP |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Špýr, německy Speyer, je historicky a kulturně významné město v jihozápadním Německu, ve spolkové zemi Porýní-Falc (Rheinland-Pfalz) na levém (západním) břehu Rýna asi 20 km jižně od Mannheimu. Má přibližně 51 tisíc[1] obyvatel a nejznámější stavbou je románský dóm Panny Marie a sv. Štěpána. Pro české dějiny je významné, že 1. září roku 1310 se zde oženil král Jan Lucemburský s dědičkou českého trůnu Eliškou Přemyslovnou. Obřad vykonal kolínský arcibiskup Jindřich II. z Virneburgu.[2]
Dějiny
Místo, kde kdysi patrně vedl brod přes řeku Rýn, bylo podle nálezů osídleno nejméně pět tisíc let před n. l. Z doby kolem 1500 př. n. l. pochází slavný „Zlatý klobouk“, keltský kultovní a kalendářní předmět, nalezený asi 6 km severně od města. Někdy kolem roku 10 př. n. l. zde vznikl římský vojenský tábor, který se po roce 75 pozvolna rozvinul v římské město. Nejstarší název, Civitas Nemetum, je odvozen od germánských Nemetů, které v okolí patrně usídlil císař Augustus. Roku 346 se poprvé připomíná místní biskup. V následujících stoletích město několikrát zničili nájezdníci a počátkem 5. století zaniklo.
V 6. století se s novým germánským osídlením poprvé objevuje jméno Spira a ze 7. století pocházejí nejstarší zbytky dvou kostelů, sv. Germaina a Dómu. Od roku 946 byl Špýr biskupské město s velkými privilegii, včetně mincovního práva a cla, a město bylo ohrazeno. Roku 1024 se stal císařem Konrád II. Sálský, který pocházel z okolí Špýru a založil dynastii sálijských císařů. Roku 1027 položil základní kámen k Dómu, kde byl roku 1039 pochován, stejně jako šest jeho nástupců. V letech 1080–1106 byl Dóm přestavěn a je dnes – po zboření opatského chrámu v Cluny - opět největším zachovaným románským kostelem. Roku 1084 poskytl zdejší biskup Hutzmann azyl pronásledovaným židům, kteří se zde usídlili. Ze 13. století se ve Špýru zachovala nejstarší známá mikve.[pozn. 1] Od názvu města je odvozeno také frekventované židovské příjmení Šapira (nebo Šapiro).[4]
Od roku 1135 zde pobývali i štaufští císařové a ve 13. století byla založena řada klášterů. Koncem 13. století si bohatí měšťané vymohli na biskupovi městskou samosprávu a od roku 1349 se o moc museli dělit i s řemeslnickými cechy. Roku 1349 při pogromu za morové epidemie byla významná židovská obec téměř úplně vyvražděna a další pogromy v 15. století zničily i synagogu.
V 16. století se zde konalo pět říšských sněmů a když sněm roku 1529 potvrdil Lutherovo odsouzení, sepsali 20. dubna 1529 zástupci evangelické šlechty a měst císaři Karlu V. protestní dopis, od něhož se odvozuje označení protestant a protestantství. Roku 1540 se městská rada přiklonila k reformaci. Za třicetileté války bylo město několikrát vyrabováno, ale nejhorší katastrofu způsobilo za válek o falcké dědictví zničení města roku 1689 vojskem Ludvíka XIV. Vojáci vypálili 700 domů, Dóm a další stavby a vyhodili do vzduchu městské opevnění. Teprve o deset let později se začali vracet obyvatelé.
Obnovené město dobyla roku 1792 armáda republikánské Francie, která zde však nezpůsobila škody a do roku 1815 byl Špýr součástí Francie. Francouzi zde zavedli liberální politické a zejména soudní zřízení, které přetrvalo až do roku 1900. Po Napoleonově pádu připadl Špýr Bavorsku, roku 1837 byl dokončen říční přístav a roku 1847 byl Špýr napojen na železnici. Roku 1904 byla s pomocí německého císaře dokončena Gedächtniskirche, kostel na památku protestace roku 1529 s věží vysokou 105 m.
Po první světové válce obsadila levý břeh Rýna Francie a podporovala (neúspěšné) pokusy o osamostatnění Falce. Během druhé světové války byly zbořeny věže dómu a poškozeno jeho okolí, dodnes pusté. Dochovala se pouze malá část Starého města při Maxmilianstrasse. Po válce následovalo velké rozšíření moderního města s průmyslovými komplexy. Roku 1990 oslavilo město dvě tisíciletí svého trvání.
Pamětihodnosti
.jpg)
- Nejvýznamnější památkou a dominantou města je dóm Panny Marie a sv. Štěpána, trojlodní románská bazilika z let 1030–1106. Je postaven z místního pískovce, je 134 m dlouhý a jeho klenba sahá do výšky 33 m. Má příčnou loď, čtyři věže a pod zvýšeným chórem kryptu z roku 1041, které patří k nejstarším částem stavby. Od zboření baziliky ve francouzském Cluny je to největší zachovaná románská stavba a dlouho patřila mezi největší kostely vůbec. Chrám byl v 17. století těžce poškozen a pak několikrát restaurován, takže zejména jeho západní průčelí je už jen rekonstrukcí.
V kryptě je pohřbena řada středověkých panovníků dynastie Salierů a Štaufů, především císař Jindřich III. a Konrád II. Jejich pohřební výbava včetně klenotů je vystavena v Historickém muzeu.
- Císařská „triumfální cesta“ (dnešní Maximilianstrasse) vede v ose dómu a měří 700 metrů; na jejím západním konci stojí hlavní městská brána (Altpörtel), založená kolem 1250 a dostavěná 1512, která jako jediná nebyla zničena roku 1689. V patře je muzeum a z ochozu je pozoruhodný výhled na město.
- Historické muzeum, dvouvěžová romantická stavba v sousedství dómu uchovává bohaté památky z období římské antiky, keltské kultury, dále dómský poklad a středověké pohřební památky císaře Jindřicha III., Konráda II. a císařovny Gisely. Návštěvnicky atraktivní jsou figury pravěkých lidí, Keltů a rekonstrukce antického pokoje.
- Technické muzeum na okraji města má zejména bohaté sbírky dopravních prostředků.
Významní rodáci
- Thomas Lehr, německý spisovatel
Partnerská města
Hnězdno, Polsko
Chartres, Francie
Javne, Izrael
Kursk, Rusko
Ravenna, Itálie
Spalding, Velká Británie
.svg)
Odkazy
Poznámky
- ↑ V roce 2021 byly na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány památky spojené s židovskou kulturou ve městech Špýr, Worms a Mohuč pod společnou položkou „ŠUM, židovské památky měst Špýr, Worms a Mohuč“. Tato města s císařskými katedrálami na břehu Horního Rýnu byla ve středověku významnými centry židovské komunity ve Svaté říši římské. Zkratka ŠUM vychází z hebrejských zdrojů, ve kterých se již od 12. století uvádějí židovské obce Spira, Warmaisa, Magenza. Židovské komunity měst ŠUM vytvářely jistým způsobem spolek, který měl prominentní postavení v rámci Aškenazu a který hluboce formoval kulturu, architekturu, náboženské proudy a halachickou jurisprudenci středo- a východoevropské židovské diaspory. Pod ochranu UNESCO patří židovský hřbitov ve Wormsu, židovský hřbitov v Mohuči a pozůstatky židovské čtvrti ve Wormsu a Špýru.[3]
Reference
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Jan Lucemburský: Otec slavného syna. Praha: Vyšehrad, 2018. 581 s. ISBN 978-80-742-9342-9. S. 60.
- ↑ ShUM Sites of Speyer, Worms and Mainz [online]. UNESCO [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Select Surname Dostupné online
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Špýr na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Špýr ve Wikislovníku- speyer.de Turistické stránky města (anglicky) (německy)
- museum.speyer.de Historical Museum of the Palatinate (anglicky)
- dom-speyer.de Stránky Dómu ve Špýru (německy)
- Model středověkého Špýru
- Museum techniky
- www.historische-fuehrung-speyer.de: Historický průvodce[nedostupný zdroj] (německy)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Špýr |
