Štědřencovec Adamův

Štědřencovec
Štědřencovec Adamův (+Laburnocytisus adamii)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Tribus	Genisteae
Rod	štědřencovec (+Laburnocytisus)
Binomické jméno
+Laburnocytisus adamii (Poit.) C.K. Schneid., 1907
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štědřencovec Adamův (+Laburnocytisus adamii) je periklinální chiméra, vzniklá naroubováním čilimníku nachového (Chamaecytisus purpureus) na štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides). Byla vypěstována v roce 1825 ve Francii.

Popis

Štědřencovec Adamův je opadavý keř dorůstající výšky 3 až 5 metrů. Listy jsou trojčetné, téměř lysé, menší než u štědřence odvislého, který svým vzhledem celkově připomíná. Květy jsou matně nachové, v převislých hroznech. Mimo to se na rostlinách objevují i čistě žluté květy a řidčeji i růžové.^[1][2]

Původ

Štědřencovec Adamův je periklinální chiméra, tedy druh vzniklý vegetativním smísením dvou různých druhů, nikoliv snad jejich pohlavním křížením. Vznikl v roce 1825 ve Vitry u Paříže naroubováním čilimníku nachového (Chamaecytisus purpureus) na štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides). Čilimník nachový je nízký keř s růžovými květy, jehož vliv se projevuje ponejvíce v barvě květů.^[1]

Rodičovské druhy

• 
  Štědřenec odvislý
• 
  Čilimník nachový

Význam

Štědřencovec je pěstován zejména jako botanická kuriozita ve sbírkách botanických zahrad a arboret. Není uváděn z žádné české botanické zahrady.^[3]

Pěstování

Štědřencovec prospívá v propustné vápenaté půdě. Lze jej rozmnožovat pouze vegetativně. Rostlina sice tvoří semena, vzejde z nich však vždy jen štědřenec odvislý. Množí se roubováním na jaře nebo očkováním v létě, obvykle na semenáče štědřence odvislého. Lze také roubovat na kmínek.^{[4] [2]}

Reference

Externí odkazy