| István Széchenyi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. září 1791 Vídeň, Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. dubna 1860 (ve věku 68 let) Döbling, Rakouské císařství |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Nagycenk |
| Národnost | maďarská |
| Povolání | politik a spisovatel |
| Ocenění | Řád sv. Vladimíra 4. třídy (1813) Pour le Mérite (1814) Řád sv. Ducha (1825) čestný občan Győru (1837) |
| Politická strana | nezávislý |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Choť | Krescencie ze Seilernu (1836–1860) |
| Děti | Otto Jiří Széchenyi Béla Štěpán Széchenyi |
| Rodiče | František de Paula hrabě Széchényi a Juliana Marie Festeticsová |
| Rod | Széchényiové |
| Příbuzní | Kryštof Feštetić z Tolny (praděd) Andor Széchenyi a Valentin Széchényi (vnoučata) |
| Funkce | Minister of Public Works and Transport of Hungary (1848) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrabě István Széchenyi [ˈiʃtvaːn ˈseːʧeːɲi]IPA, (nebo také Štěpán Széchenyi; maďarsky Gróf Széchenyi István; 21. září 1791, Vídeň – 8. duben 1860, Döbling) byl uherský šlechtic, politik, maďarský národní hrdina a spisovatel. Pocházel z významného rodu Széchenyiů.
Život
István Széchenyi se narodil 21. září 1791 ve Vídni. Jeho otec František de Paula Széchényi byl zakladatelem Maďarského národního muzea (Magyar Nemzeti Múzeum) a Maďarské národní knihovny, která dnes nese jeho jméno (Országos Széchényi Könyvtár).
Pro svou politickou a veřejnou činnost je István Széchenyi nazýván „největší Maďar“.[1] V mládí se dal na vojenskou dráhu, vyznamenal se za napoleonských válek. Kvůli svým názorům však z armády odešel. Pracoval poté v zemích západní Evropy. Zde si uvědomil zaostalost Uher a svými hospodářsko-politickými díly Hitel („Úvěr“), Világ („Svět“) a Stadium („Stádium“) vytvořil teoretický základ maďarského reformního hnutí.
Patřil k největším strůjcům maďarského reformního hnutí v letech 1825 až 1848 a k hlavním představitelům Maďarské revoluce a boje za nezávislost v letech 1848–49. Působil jako ministr dopravy, ovšem po porážce revoluce se nervově zhroutil a odešel do psychiatrické léčebny v Döblingu u Vídně.
István Széchenyi se v Uhersku také zasloužil o:
- založení Maďarské akademie věd (dnešní Magyar Tudományos Akadémia),
- trvalé spojení Budína a Pešti řetězovým mostem, který nese jeho jméno – Széchenyiho řetězový most (Széchenyi Lánchíd),
- provoz parních lokomotiv,
- parolodní dopravu po Dunaji a Balatonu,
- regulaci toku středního Dunaje (kolem Železných vrat) a Tisy,
- vybudovaní zimního přístavu v Budě,
- chov koní a pořádání koňských dostihů,
- zřízení Obchodní banky.
Hrabě Štěpán Széchenyi zemřel 8. dubna 1860 ve vídeňském Döblingu.
Manželství a rodina
V roce 1818 se seznámil s Marií Krescencií ze Seilernu, manželkou o dvacet let staršího Karla Antonína Zichyho a v srpnu 1824 se sblížili. Po smrti Karla Zichyho v roce 1834 se o osm let mladší Marie Krescencie za Széchenyiho dne 4. února 1836 provdala a přijala maďarské občanství.[2] Z prvního manželství měla Marie Krescencie již sedm dětí. Z jejího druhého manželství se narodili dva synové a dcera, která však zemřela krátce po narození.
- Béla Štěpán (3. 2. 1837, Pešť – 2. 12. 1918, tamtéž), ženatý od roku 1870 s Johanou Erdődyovou (10. 4. 1846 – 18. 10. 1872, Nagycenk)
- Otto Jiří (14. 12. 1839, Prešpurk – 24. 3. 1922, Konstantinopol), první důstojník budapešťského Hasičského záchranného sboru, první prezident Národní asociace Hasičského záchranného sboru Maďarska. Na základě zkušeností ze zahraničí založil první moderní hasičský sbor v Budapešti, zpočátku jako dobrovolnická organizace a 1. února 1870 došlo k založení prvního 12členného placeného hasičského sboru. Hrabě Széchenyi byl vedoucí důstojník obou organizací. V roce 1874 odcestoval na pozvání sultána do Turecka, aby založil hasičský sbor v Konstantinopoli, kde následně zůstal až do své smrti. Za své úspěchy získal titul paša. Byl dvakrát ženatý: I. od roku 1864 s Irmou Almayovou (19. 9. 1844, Pešť – 19. 2. 1891, Vídeň), II. s Eftálií Christopulosovou (13. 5. 1854, Konstantinopol – 9. 6. 1918, tamtéž),
- Julie (15. 1. 1844, Prešpurk – 31. 1. 1844, tamtéž)
Galerie
-
István Széchenyi -
István Széchenyi na bankovce (5000 forintů) -
Pomník Szécheniho v Segedíně -
Pomník v obci Dunajský Klátov
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Széchenyi István na maďarské Wikipedii.
- ↑ RÁKOS, Petr. Slovník spisovatelů - MAĎARSKO. Praha: ODEON, 1971. S. 319–320.
- ↑ Crescence: Széchenyi’s Inspiration and Strength. Archivováno 13. 2. 2018 na Wayback Machine. magyarnews.org
Související články
- Uhersko
- Dějiny Maďarska
- Széchenyi lánchíd
- Maďarská revoluce 1848–1849
- Seznam maďarských spisovatelů
- Seznam představitelů Maďarska
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán Széchenyi na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Štěpán_Széchenyi |
