TŠU-1 Štora-1 (rusky ТШУ-1 Штора-1, Штора znamená roleta) je sovětský/ruský elektro-optický aktivní ochranný systém typu softkill určený pro ochranu tanků a jiných obrněných vozidel před protitankovými řízenými střelami druhé (s poloautomatickým naváděním – SACLOS) a dvouapůlté generace a laserem naváděnou municí. Byl představen v roce 1988.[1] Nachází se na těžkém minometu 2S31 Věna, bojovém vozidlu pěchoty BMP-3M a tancích T-90[1], T-72 (některé modernizované varianty)[1], T-80 (některé modernizované varianty)[1] a ukrajinském T-84[1].
Schopnost softkill znamená zabránění zásahu tanku řízenou střelou zarušením či zničením jejího naváděcího systému, který může být optický, infračervený nebo obsahuje laserové značkovače a dálkoměry.[2]
Komponenty kompletu Štora-1
- 4 výstražné laserové detektory, dva TŠU-1-11 na přední části věže a dva TŠU-1-1 na její zadní části
- 2 infračervené zářiče TŠU-1-7 na čele věže
- 2 šestihlavňové zadýmovací granátomety ráže 81 mm na bocích věže
- řidící mikroprocesorová jednotka uvnitř vozidla
- 2 ovládací panely (jeden u velitele a jeden u střelce)
Metody ochrany
- Druhá generace PTŘS
Štora-1 u protitankových řízených střel (dále jen PTŘS) druhé generace ozačovaných jako PTŘS s poloautomatickým naváděním (SACLOS) zmate pomocí infračervených zářičů TŠU-1-7 jejich naváděcí systém vytvořením další tepelné stopy, která se svou vlnovou délkou shoduje s tou na sledovacím majáčku na zádi střely. Naváděcí automat pak chybně vyhodnotí dráhu letu a provede korekci, která způsobí, že střela mine svůj cíl.[1]
- Dvouapůltá generace PTŘS
Tyto PTŘS se navádějí poloaktivně na odraz laserového paprsku na tanku, řadí se sem např. některé varianty americké AGM-114 Hellfire a AGM-65 Maverick. Je-li zaznamenáno ozáření tanku laserovým paprskem, systém signalizuje nebezpečí a automaticky natočí věž po směru paprsku. Následně zadýmuje oblast ve vzdálenosti cca 50 až 70 metrů od stroje, kde vznikne po dobu 20 sekund aerosolová a kouřová clona o rozměrech přibližně 15 x 10 m. Tato překážka je pro laserové a optické přístroje stěží proniknutelná. Výhodou natočení věže je možnost okamžitého zahájení palby ve směru nepřítele a navíc je v případě zásahu střelou natočen nejvíce pancéřovanou částí (ačkoli některé PTŘS dokáží zaútočit shora na méně chráněnou část tanku).[1]
- Novější PTŘS
Štora-1 poskytuje ochranu před většinou v současnosti zastarávajících PTŘS s poloautomatickým naváděním (např. BGM-71 TOW, HOT, MILAN, M47 Dragon) a laserem naváděnými zbraněmi (některé varianty AGM-65 Maverick, AGM-114 Hellfire, M712 Copperhead)[2], nicméně proti novějším protitankovým raketám jako jsou TOW 2 (která kóduje signály sledovacího majáčku k zamezení rušení) nebo FGM-148 Javelin selhává. Následkem byly ztráty tanků T-90 během občanské války v Sýrii[3] a ruské invaze na Ukrajinu.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Lukáš Visingr: Výbava ruských tanků TŠU-1 Štora-1, military.cz, vyd. 10. 6. 2012, cit. 5. 5. 2023
- ↑ a b Т-90 - путёвка в жизнь
- ↑ Viktor Murachovskij (1. 3. 2016). "Т90 в Сирии: «Экипаж танка был слабо подготовлен»". Gazeta.ru (rusky)
- ↑ Brent M. Eastwood (31 March 2022). "Why Russia's Feared T-90 Tank Keeps Getting Killed In Ukraine". 1945. Retrieved 6 April 2023. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štora-1 na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Štora-1 |
