| Štvrtok na Ostrove | |
|---|---|
 Kostel sv. Jakupa staršího | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°6′0″ s. š., 17°21′9″ v. d. |
| Nadmořská výška | 128 m n. m. |
| Stát | Slovensko Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Dunajská Streda |
  Štvrtok na Ostrove | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,07 km² |
| Počet obyvatel | 1 723 (2020) |
| Hustota zalidnění | 131,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Obec |
| Vznik | 1240 |
| Oficiální web | www |
| ziadosti | |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 930 40 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | DS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štvrtok na Ostrove (historicky slov. Štvrtok, maď. na Slovensku Csallóközcsütörtök, maď. v Maďarsku Csütörtök, něm. Loipersdorf, Leopoldsdorf i Donnersmarkt) je obec na Slovensku v okrese Dunajská Streda. Obec má zemědělský charakter. V obci se nachází mateřská škola, základní škola s maďarským a slovenským vyučovacím jazykem. Občanská vybavenost je velmi dobrá. Kromě různých obchodů a služeb se zde nacházejí i pohostinství, zdravotní středisko či průmyslové areály.
Poloha
Obec leží v Podunajské nížině v západní části Žitného ostrova. Nachází se 22 km jihovýchodně od Bratislavy, 23 km severozápadně od Dunajské Stredy, 11 km severně od Šamorína a 18 km jižně od Sence. Sousedí s obcemi Čakany, Hubice, Lehnice, Mierovo, Hviezdoslavov, Miloslavov, Most pri Bratislave a Tomášov. Přes obec prochází silnice II/572.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z období panování Ondřeje II. V roce 1217 král potvrzuje pro Szentgyörgyiovce z rodu Hunt-Pázmány vlastnická práva obce, dále tržní právo pro obec a také přisuzuje část z mýtných příjmů pro comesa Sebesa, potomka uvedeného rodu. Dokumenty z těchto období obec uvádějí jako Cheturtuc, Cheturtuckheil, Chetertekhel, později jako Oppidum Chetertek, na základě čehož je možné usoudit, že obec v dřívějším období měla jiný název, který však byl zapomenut a nový název vznikl na základě udělení tržního práva na čtvrtek, místo původní neděle. Německý název obce - Villa Liupoldi, Leopoldsdorf - se objevil v dokumentech až v 15. století.
V letech 1938 až 1945 byla obec přičleněna (v důsledku první vídeňské arbitráže) k Maďarsku.[1]
Pamětihodnosti
- Římskokatolický kostel sv. Jakuba staršího, dvoulodní původně pozdně románská stavba s polygonálním ukončením presbytáře a dvěma představenými věžemi, z 30. až 40. let 13. století. První písemná zmínka o kostele je z roku 1333. Na přelomu 13. a 14. století kostel prošel rozsáhlou gotickou přestavbou, kdy byl plochý strop nahrazen klenbou se dvěma středními pilíři. Jižní loď byla ke kostelu přistavěna v první polovině 15. století. Ještě v 15. století byla jižní loď kvůli statickým poruchám zbourána a byla vybudována severní loď. Gotická klenba lodi byla nahrazena renesanční. Od 16. století do poloviny 17. století patřil kostel reformovaným věřícím. V roce 1590 byl poškozen zemětřesením, při kterém se zřítila severní věž a následně musela být vybudována nově. V baroku vznikly (později odstraněné) zděné síně před jižním i severním vstupem. Obnova kostela byla realizována v letech 2014–2017. Z architektonických prvků se dochoval hodnotný západní románský ústupkový portál s tympanonem s motivem trojlístku. Jižní portál je gotický s vročením 1485. Románská družená okna jsou na jižní věži, další štěrbinová okna jsou zazděna v obvodových zdech lodi. Na jihovýchodním nároží je dochována kamenná konzola ve tvaru zvířecí hlavy. Podvěží jižní věže je zaklenuto renesanční klenbou s florální výmalbou. Zařízení kostela je neogotické, kromě gotické křtitelnice. Na severní zdi presbytáře se nachází hodnotný renesanční epitaf Michala Méreiho a jeho manželky z roku 1572 z červeného mramoru. Fasády kostela jsou členěny opěrnými pilíři a okny ukončenými lomeným obloukem se šambránami. Okna presbytáře jsou gotická s kružbami. Věže jsou ukončeny zděnými jehlancovými helmicemi s nárožními vížkami.[2]
- Socha sv. Floriána z roku 1893.
- Trojičný sloup, kamenné sousoší z roku 1900.
- Pomník padlým během 1. a 2. světové války.
Partnerské obce
Zdroj: Oficiální web obce.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štvrtok na Ostrove na slovenské Wikipedii.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 59.
- ↑ PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Štvrtok na Ostrove. apsida.sk [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štvrtok na Ostrove na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Štvrtok_na_Ostrove |
