| Švábovce | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°1′39″ s. š., 20°21′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 676 m n. m. |
| Stát | Slovensko Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Poprad |
| Tradiční region | Spiš |
  Švábovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,17 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 402 (31.12.2013[2]) |
| Hustota zalidnění | 152,89 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Vznik | 1268 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +421-52 |
| PSČ | 059 12 (pošta Hôrka) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | PP |
| NUTS | 523950 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Švábovce jsou obec na Slovensku v okrese Poprad na hlavní silnici mezi Popradem a Prešovem. V roce 2013 zde žilo 1 402 obyvatel.[2]
Historie
První písemná zmínka o Švábovcích pochází z roku 1268. Vesnici osídlili kolonizátoři z Německa, kteří do oblasti přišli po mongolském vpádu. Vesnice byla královským majetkem do roku 1294, kdy ji král Ondřej III. věnoval Arnoldovi III. z Hrhova, po jehož smrti se ve vsi usídlili jeho synové Henrich a Jordán. Příslušníci jejich rodu začali používat přídomek ze Švábovců (poprvé se objevil roku 1328). Okolo poloviny čtrnáctého století páni ze Švábovců získali majetky svých příbuzných ze Slovenské Vsi, do které poté přesídlili. Bývalé panské sídlo ve Švábovcích tak ztratilo sídelní funkci a postupně se přeměnilo na kurii s hospodářským dvorem.[3]
Henrich ze Švábovců roku 1485 přenechal celou vesnici se šlechtickou kurií a dvorem kežmarskému rychtáři Jakubovi. Jeho rod vesnici definitivně ztratil na začátku šestnáctého století. Pozdější majitelé z různých rodů vlastnili vesnici i se dvorem. Jedním z nich byl Krištof Warkoch, který kurii rozšířil. Roku 1681 ke dvoru patřila chmelnice a ovocný sad. Výrazně přestavěný areál dvora se částečně dochoval západně od kostela svatého Krista Krále (původně svatého Filipa a Jakuba).[3]
Přírodní poměry
Švábovce leží v západní části Spišské kotliny, vyplněné jílovcovo-pískovcovým souvrstvím centrálně-karpatského flyše s vložkami dobyvatelných, oxidokarbonických manganových rud. Nadmořská výška katastrálního území obce se pohybuje v rozmezí 596–805 metrů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Švábovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 1,48 MB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2014-08-05]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-09. (slovensky)
- ↑ a b Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2013 [ZIP 187 kB]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2014-03-05 [cit. 2014-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. (slovensky)
- ↑ a b KUČEROVÁ, Marta; HUDÁKOVÁ, Mária; ULIČNÝ, Marián; JANURA, Tomáš; HLOŽEK, Martin. Výskum stredovekých objektov vo Švábobciach (okres Poprad). Archaeologia historica. 2022, roč. 47, čís. 2, s. 597–598. Dostupné online [PDF online]. ISSN 2336-4386. DOI 10.5817/AH2022-2-6. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Švábovce na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Profil raně gotického kostela na apsida.sk
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Švábovce |
