| Železná Ruda | |
|---|---|
 Pohled z Klostermannova náměstí | |
| Účel stavby | |
muzeum, restaurace | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 2. polovina 17. století |
| Přestavba | 2. polovina 18. století |
| Stavebník | Wolf Heinrich Notthafft z Wernbergu |
| Další majitelé | Václav z Klenového, Johann Gregor Haffenbrädl, Karel von Hohenzollern-Sigmaringen, Lesy České republiky, Město Železná Ruda |
| Současný majitel | Zdeněk Balák |
| Poloha | |
| Adresa | Železná Ruda, Česko Česko |
| Ulice | Klostermannovo náměstí 1 |
| Souřadnice | 49°8′15,43″ s. š., 13°14′3,66″ v. d. |
  Zámek Železná Ruda | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44235/4-4567 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Železná Ruda stojí na Klostermannově náměstí čp. 1 centru Železné Rudy na Šumavě. Od 27. července 1991 je objekt kulturní památkou a nachází se v něm muzeum historických motocyklů.[1]
Historie
Poprvé je zámek připomínám za říšského hraběte Wolfa Heinricha Notthaffta z Wernbergu, který železnorudské panství s doly na železnou rudu koupil roku 1676; připomíná ho letopočet 1690 na nádvoří. V té době se železnorudský region nacházel na sporné česko-bavorské hranici; nakonec připadl k Českému království.[2] Roku 1758 změnilo panství majitele. Václav z Klenové nechal dosavadní zámeckou stavbu strhnout a vystavět zcela novou. Od roku 1772 až do poloviny 19. století byl zámek v rukou rodu Haffenbrädlů, kteří ve městě otevřeli novou huť.[3] Ti zámek prodali Karlu von Hohenzollern-Sigmaringen, za něhož ztratil sídelní status a začal být využíván jen jako správní centrum důchodového úřadu.[4] Ve vlastnictví Hohenzollernů se zámek nacházel až do konce druhé světové války, kdy byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů.[5]
V době socialismu, kdy byl ve vlastnictví lesní správy, objekt silně chátral a uvažovalo se o jeho demolici, ke které však nedošlo, jelikož byl zámek roku 1991 zapsán na seznam kulturních památek. Upadající stav zámku se tím ale nevyřešil, a proto přešel do majetku města Železná Ruda, které začalo zpracovávat plány na jeho rekonstrukci. K ní ale nedošlo a objekt byl v roce 2003 prodán Zdeňku Balákovi, sběrateli historických motocyklů. Do roku 2011 byla provedena celková rekonstrukce. V současnosti se v budově nachází restaurace a muzeum, ve kterém Balák vystavuje exponáty ze své sbírky.[5]
Popis
Nevelký zámecký objekt o čtyřech křídlech se nachází v exponované lokalitě centra Železné Rudy. Pokryt je mansardovou střechou s jednotným hřebenem a fasádu zdobí římsa nad okny s nekomplikovaným vzorem. Objekt je podsklepen prostory s valenou klenbou, již jsou vyzděné lomovým kamenem a s hliněnou podlahou.[1] Přízemní prostory jsou plochostropé bez původního mobiliáře.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-22]. Identifikátor záznamu 156592 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ HERZOGENBERG, Johanna. Zwischen Donau und Moldau: Bayerischer Wald und Böhmerwald: Das Mühlviertel und Südböhmen. München: Prestel, 1968. 350 s. Kapitola Von D eggendorf nach K lattau und Schüttenhofen, s. 99–100. (německy)
- ↑ KONEČNÝ, Michal. Železná Ruda, panství. Eisenstein I. Pampfer Hütte.. Příspěvky k dějinám českého sklářství [online]. [cit. 2024-01-26]. Dostupné online.
- ↑ BERÁNKOVÁ, Marie. Archiv města Železná ruda: 1689 - 1945; inventář. S. 5. www.inventare.cz [online]. Státní okresní archiv Klatovy, 2001 [cit. 2024-01-26]. S. 5. Dostupné online.
- ↑ a b c KILIÁN, Jan; BUŠEK, Martin; ŠAFANDA, Petr. Zámky Plzeňského kraje po roce 1989. České Budějovice: Veduta, 2022. 291 s. ISBN 978-80-88030-71-3. Kapitola Okres Klatovy, s. 115–117.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Železná_Ruda_(zámek) |
