 Ženetka skvrnitá | |
|---|---|
_(17342473946).jpg) Ženetka skvrnitá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | cibetkovití (Viverridae) |
| Podčeleď | cibetky (Viverrinae) |
| Rod | ženetka (Genetta) |
| Binomické jméno | |
| Genetta tigrina (Schreber, 1776) | |
 Rozšíření ženetky skvrnité (hnědě) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ženetka skvrnitá (Genetta tigrina) je šelma připomínající kočku z čeledi cibetkovití (Viverridae) a rodu ženetka (Genetta). Druh popsal Johann Christian Daniel von Schreber v roce 1776 a jsou známy dva poddruhy: G. t. methi a G. t. tigrina. Vyskytuje se na travnatých rovinách a savanách v jižní Africe.[2] Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se jedná o málo dotčený druh, nebezpečí představuje především zabíjení lidmi.
Výskyt
Ženetka skvrnitá je zvíře afrotropické oblasti, obývá východ jižní Afriky až ke Kapskému Městu, je endemickým druhem Jihoafrické republiky a Lesotha.[3] K životu dávají cibetky přednost porostlým stanovištím, nevadí jim lidská přítomnost. Mají raději vlhčí podnebí, žijí pouze tam, kde roční úhrn srážek přesahuje 450 mm, nejlépe v blízkosti vodních toků.[4]
Popis
Ženetka skvrnitá měří průměrně 92,7 cm, bez ocasu 50–60 cm a váží 1 až 3 kg.[2] Samci a samice mají podobnou velikost, u tohoto druhu není vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus. Vzhledem se podobá kočce, má krátké nohy s velkými, zahnutými drápy a dlouhé štíhlé tělo. Oči jsou velké, uši protáhlé. Lebka je mohutnější než u ostatních ženetek a celkový zubní vzorec činí 3/3 1/1 4/4 2/2.[4][5] Srst může být různě zbarvená, tělo má obvykle bílé až šedobílé zbarvení a je posázeno rezavými skvrnami a pruhy.[5]
Chování
_(14003997023).jpg)
Ženetka skvrnitá je samotářský druh, vícero ženetek lze potkat především v období rozmnožování nebo výchovy mláďat. Teritoriální jsou především samice, velikost teritoria není známa. Ženetky se mezi sebou dorozumívají zvuky, které jsou podobné kočičím (mňoukáním, předením), v případě napadení vydávají štěkavé zvuky. Ke komunikaci rovněž slouží rozstřikování páchnoucí tekutiny z análních váčků.[4] Vrchol aktivity nastává v noci, během dne se ženetky ukrývají do tmavých míst. Jsou přizpůsobeny životu na stromech a dokáží překonat až čtyřmetrovou[4] vzdálenost mezi větvemi, byli zaznamenáni i plavající jedinci. Loví převážně na zemi. Jejich mrštnost z nich dělá dobré lovce. Ženetka skvrnitá je všežravý druh a mimo hlodavců a bezobratlých, kteří tvoří hlavní část její potravy, konzumují rovněž ovoce.[5]
Rozmnožování probíhá od září do března. Krytí trvá obvykle méně než 5 minut. Samice rodí obvykle v hnízdě, které si staví na chráněném místě (dutina stromu).[2] Po 70 až 77 dnech březosti se jí narodí 1–5 mláďat, nejčastěji 2 až 3, vážících 61 až 82 g. Po narození jsou slepá a oči se jim otevřou po 5–18 dnech (průměrně po 8 dnech[5]). Špičáky jim začínají růst ve 4 týdnech života. Odstavena od mateřského mléka jsou zhruba po 9 týdnech, pevnou potravu konzumují od 42 až 91 dní života. Lovit začínají ve 22. až 28. týdnu života. Průměrný věk v přírodě je 9,5 let, ze zajetí je znám exemplář, jenž žil 34 let.[4][6]
Ohrožení a vztah s lidmi
Ženetky skvrnité jsou někdy zabíjeny zemědělci kvůli tomu, že loví drůbež, někteří jedinci jsou též zadáveni domácími psy, jiní se stávají oběťmi kolizí s auty nebo otrav, nejedná se však o vážné hrozby. Druh se vyskytuje v řadě chráněných oblastí a protože je ve svém areálu výskytu běžný, Mezinárodní svaz ochrany přírody tuto cibetku řadí mezi málo dotčené druhy.[5]
V Africe se kůže ženetek používá v magii, případně k výrobě čepic. Některé části těla prý léčí onemocnění očí. V neposlední řadě se mohou tyto cibetky lovit i pro maso.[5][6]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c VERHOEF, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. 1. vyd. Čestlice: REBO, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. Kapitola Savci, s. 222.
- ↑ Genetta tigrina [online]. Iucn Red List of Threatened Species, duben 2015 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e MAKENBACH, Sarah. Genetta tigrina Cape large-spotted genet (Also: Cape genet; South African large-spotted genet; blotched genet) [online]. Animal Diversity Web, 2012 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Genetta tigrina (Large-spotted genet) [online]. Biodiversity explorer [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-04. (anglicky)
- ↑ a b Genetta tigrina-Large-spotted genet [online]. kznwildlife.com [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-31. (anglicky)
Literatura
- VERHOEF, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. 1. vyd. Čestlice: REBO, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. Kapitola Savci, s. 222.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ženetka skvrnitá na Wikimedia Commons 
Taxon Genetta tigrina ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Genetta tigrina [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ženetka_skvrnitá |
