Žentour (angl. horse-gin, fr. manège, něm. Göpel) je historické zařízení k převádění síly zvířat na točivý moment na řemenici. Žentour sloužil v zemědělství k pohonu jednoduchých mlátiček, řezaček, šrotovníků. Žentour byl také používán u rumpálového zařízení na vytahování rudy z dolů.
Historie
První dochovaná zmínka o žentourech pochází již z dob starého Egypta ze 3. století před naším letopočtem. Tažných zvířat nazývaných sakia (také sakije nebo saqiya)[1] bylo používáno k pohánění čerpacího zařízení pro zvedání vody z kanálu, řeky nebo studny do kanálu sloužícího k zavlažování polí, tak jak se dodnes používá v modernizované podobě na indickém subkontinentu. Žentoury byly využívány jak pro čerpání vody, tak pro práce v hornictví. V novodobé evropské historii o žentourech svědčí např. dokument vydaný českým králem Václavem II.[2] kolem roku 1300 pro hornické město Kutná Hora, který zmiňuje „koně, provazy a další materiál k čerpání vody“. Tato technika se pak počátkem 14. století rozšířila z Kutné Hory do dalších hornických oblastí, např. do Korutan a Salcburku. Svůj název podle již nedochovaného žentouru má i důl v severní části návrší Landek v Petřkovicích, tzv. Žentourová jáma (Göpel Schacht), který byl prvním žentourovým černouhelným dolem na Ostravsku.
Dochovanou technickou památkou je žentour, který se nachází v saském Johanngeorgenstadtu u českých hranic,[3] nebo v polském solném dole Wieliczka; detail lze vidět ve skanzenu v českých Zubrnicích.
Galerie
-
Historické vyobrazení využití žentouru v museu v Alexandrii -
Čerpání vody u Nilu -
Stříbrný důl – Kutná Hora z roku 1490 -
Historické zobrazení žentouru -
Žentour ve Wieliczce -
Budova, v níž je umístěn žentour v Johanngeorgenstadtu -
Detail historického žentouru v Johanngeorgenstadtu -
Detail kola žentouru ve skanzenu v Zubrnicích -
Žentourem poháněná mlátička (francouzský slovník, 1881)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Sakia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) Page Version ID: 185801176
- ↑ BRAUNSTEIN, Philippe. Wolfang König éd., Propyläen Technikgeschichte, I, Dieter Hägermann, Helmut Schneider : Landbau und Handwerk (750 v.Ch.bis 1000 n. Ch.) (544 p.) ; II, Karl-Heinz Ludwig, Volker Schmidtchen : Metalle und Macht (1000 bis 1600) (640 p.) ; III, Akos Paulinyi, Ulrich Troitzsch : Mechanisierung und Maschinisierungf (1600 bis 1840) (529 p.) ; IV, Wolfang König, Wolfhard Weber : Netzwerke — Stahl und Strom (1840 bis 1914) (595 p.) ; V, Hans-Joachim Braun, Walter Kaiser : Energiewirtschaft - Automatisierung - Information (1914 bis 1990) (576 p.) , Berlin, 1990.. Annales. Histoire, Sciences Sociales. 1998-10, roč. 53, čís. 4-5, s. 975–976. Dostupné online [cit. 2022-09-01]. ISSN 0395-2649. DOI 10.1017/s039526490004556x.
- ↑ Pferdegöpel Johanngeorgenstadt (Memento vom 9. Oktober 2008 im Internet Archive) (zuletzt abgerufen am 11. Februar 2013).
Literatura
- Malá československá encyklopedie. 6. svazek (Š–Ž). Academia, nakladatelství ČSAV, Praha: 1987.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu žentour na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo žentour ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Žentour v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Žentour |
