| Židovský hřbitov v Třebíči | |
|---|---|
 Nová část hřbitova | |
| Lokalita | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Třebíč |
| Obec | Třebíč |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′12,42″ s. š., 15°52′48,78″ v. d. |
 | |
| Specifikace | |
| Výstavba | asi 1. pol. 17. století |
| Užívání | hřbitov udržován, nepohřbívá se |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka[1] v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.[2] Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.[3]
Historie
Židovský hřbitov v Třebíči patří k největším v České republice.[4] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².[5] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.[6]
Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).[7][6] Na náhrobcích se občasně nachází chyby v hebrejských textech, neboť je tesali kameníci křesťanské víry.[8]
Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (1842–1906) nákladem třebíčské židovské obce.[7]
V roce 2019 byla o hřbitově vydána tištěná brožura.[9]
Iniciátoři obnovy hřbitova
Zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.[10] V roce 2017 byla sepsána bakalářská práce na téma naučné stezky na tomto hřbitově.[8]
O správu hřbitova se již od roku 1912 stará rodina Mikyskova, která žije v blízkém domě.[11]
Galerie
-
Památník obětem první světové války -
Nová část hřbitova -
Stará část hřbitova -
Širší pohled na hřbitov -
Obřadní síň -
Interiér obřadní síně -
Plánek hřbitova
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč - UNESCO World Heritage Centre [online]. whc.unesco.org [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Olga; PANÁČKOVÁ, Jaroslava. Pod ochranu UNESCO patří nově také zámek v Třebíči [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-12-18 [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-27.
- ↑ Židovský hřbitov | mkstrebic.cz. www.mkstrebic.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-01.
- ↑ Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m².
- ↑ a b Joura, l. c., str. 192 a 193.
- ↑ a b Klenovský, l. c., str. 178 a 179.
- ↑ a b MAHEL, Luděk. VIDEO: Taje židovského hřbitova odkrývá naučná stezka. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Židovským hřbitovem v Třebíč turisty provede papírový průvodce. trebicsky.denik.cz. 2019-08-01. Dostupné online [cit. 2019-10-23].
- ↑ http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=288310[nedostupný zdroj]
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Sto let práce na hřbitově. Rodina z Třebíče si jeho správu předává po generace. Třebíčský deník. 2023-08-06. Dostupné online [cit. 2024-03-11].
Literatura
- KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. ISBN 80-86517-08-X.
- JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2
Související články
- Seznam židovských hřbitovů v Česku
- Seznam židovských památek v Kraji Vysočina
- Seznam národních kulturních památek České republiky
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu židovský hřbitov v Třebíči na Wikimedia Commons - Židovský hřbitov v Třebíči v dokumentaci náhrobků na webu Židovské obce Brno
- Židovský hřbitov v Třebíči – virtuální procházka
- Památky UNESCO v Třebíči: židovský hřbitov Archivováno 1. 9. 2020 na Wayback Machine.
- Obnova židovských hřbitovů v ČR
- Židovský hřbitov Archivováno 5. 3. 2010 na Wayback Machine.
- Židovské rodiny z Třebíče na geni.com
- rodokmen rodiny Ornstein z Třebíče
- rodokmen rodiny Spira
- rodokmen rodiny Wertheimer
- rodokmen rodiny Ornstein
- rodokmen rodiny Subak
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Židovský_hřbitov_v_Třebíči |
