Ašantská říše

Ašantské království Asanteman ←  ←  1670–1902 1935–1957  →  → znak
Geografie Ašantská říše v 19. století
Hlavní město	Kumasi
Rozloha	259 000 km² (rok 1874)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 000 000 (rok 1874)
Jazyky	ašantština (oficiální)
Náboženství	akanské náboženství, později též křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Měna	zlaté slitky a mince, ulity měkkýšů
Státní útvary a území
Předcházející Denkyira Bonoman Následující Zlatonosné pobřeží Ghana

Ašantská říše neboli Říše Ašanti, respektive Ašantské království (Asanteman) byl stát na území dnešní Ghany, od 17. do konce 19. století jeden z nejmocnějších černošských států v období kolonizace.

Historie

Počátek její historie se datuje do 13. století, kdy se rozpadla Ghanská říše. Její obyvatelé migrovali na úrodná území dnešní severní Ghany. Tam se postupně zformovala federace akanských kmenů s hlavním městem Kumasi. Pravděpodobně v roce 1695 se Osaj Tutu z kmene Ašantů stal panovníkem nově vzniklé říše s centralizovanou mocí. Díky svým politickým a vojenským schopnostem dobyl sousední kmen Denkyira. Symbolem nově vzniklé říše se stal posvátný zlatý stolec, který je vyobrazen i na ašantské vlajce. Podle legendy spadl z nebe a stal se symbolem panovníka a jeho moci. Tento stolec nebyl trůnem, ašantští panovníci na něm nikdy nesedali, naopak byl vystavován na zvláštním malém trůnu. Uctívány byly i trůny zemřelých ašantských panovníků, v nichź měli sídlit královští duchové. Z toho důvoodu si každý nově nastupující panovník nechával zhotovit nový trůn. Druhou nejdůležitější osobou po králi byla královna matka. U dvora hráli důležitou roli kněží a kouzelníci, ale také odumfové, kteří byli zároveň služebníci krále, policejní služba a popravčí. Při významných příležitostech se pořádaly královské průvody, při nichž král se svým dvorem procházel hlavním městem Kumasi, konaly se tance, oběti a rituály. Královské průvody doprovázela hudba složená z bubnů a slonovinových trubek. Symbolem Ašantské říše byl dikobraz, který představuje připravenost k obraně. V té době bylo pobřeží spravováno evropskými kolonisty, a kvůli zlatu bylo velice oblíbenýmobchodním místem. Ašantové měli rovněž bohaté zdroje zlata, s nímž, vedle slonoviny a otroků, ve velkém obchodovali s Evropany i s muslimskými říšemi oblasti Sahelu. K vážení zlata se užívala umělecky zpracovaná mosazná závaží ve tvaru zvířat, lidí nebo i kopulujících dvojic. Ze zlata se zhotovovaly šperky i rukojeti rituálních mečů, které symbolizovaly hodnost krále a náčelníků. Meče měly tvar mačety, rukojeť tvoří zlatý sloupek se dvěma zlatými koulemi.

V 19. století Ašantové dlouhodobě odolávali Britům, kteří v té době obsadili Zlatonosné pobřeží. Ašantská říše byla definitivně připojena k britskému protektorátu až v roce 1896 po sedmé anglo-ašantské válce, ve které měli Britové značnou materiální i početní převahu.

Dnes je na území bývalé říše jedna z oblastí Ghany – Ashanti, tradice království zůstala zachována, ale panovník už nemá politickou moc, jeho funkce je pouze reprezentační a rituální. Od roku 1999 je králem Osei Tutu II.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ašantská říše na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: ge550999