Aaron (Jeropkin)

Jeho Přeosvícenost Aaron
Biskup korelský a ladožský Vikář novgorodské eparchie
Církev	Ruská pravoslavná církev
Zvolení	1714 6. listopadu 1727
Emeritura	23. června 1923 1. července 1730
Předchůdce	Ioil (Vjazmitin) Ioakim (Vladimirov)
Nástupce	Ioakim (Vladimirov) Iosif (Chvabulov)
Svěcení
Biskupské svěcení	24. ledna 1714
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Dočasný správce novgorodské eparchie (1716–1721)
Osobní údaje
Rodné jméno	Afanasij Vladimirovič Jeropkin (Афанасий Владимирович Еропкин)
Země	Ruské carství Ruské carství
Datum narození	okolo roku 1663
Místo narození	Moskva, Ruské carství
Datum úmrtí	12. května 1740
Místo úmrtí	Nilo-Stolobenská pustyň, Ruské carství
Národnost	ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aaron (světským jménem: Afanasij Vladimirovič Jeropkin, v schimě Alipij;kolem roku 1663, Moskva – 12. května 1740, Nilo-Stolobenská pustyň) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup korelský a ladožský, vikář novgorodské eparchie.

Život

Narodil se okolo roku 1663 v Moskvě jako člen starobylého šlechtického rodu Jeropkinů. Byl synem stolníka, který sloužil na dvoře cara Fjodora III. Alexejeviče. Zúčastnil se Krymského tažení, věnoval se diplomacii a po uzavření věčného míru s Polsko-litevskou unií se stal jako jeho otec stolníkem.

Po pádu carevny Žofie Alexejevny byl příznivcem Miloslavců. Roku 1689 odešel do Nilo-Stolobenské pustyně, kde 6. srpna 1691 byl postřižen na monacha se jménem Aaron.

Díky metropolitu novgorodském a velikolukském Iovu byl pokladníkem a poté stavitelem a představeným pustyně. Od května 1700 se stal představeným Oněžského monastýru Povýšení svatého Kříže na ostrově Kij v hodnosti igumena.

V lednu 1704 byl povýšen na archimandritu Valdajského Iverského monastýru a následně spravoval Chutynský monastýr.

Dne 21. listopadu 1708 se stal představeným monastýru svatého Jiří v Novgorodu.

Roku 1714 byl zvolen biskupem korelským a ladožským a vikářem novgorodské eparchie. Dne 24. ledna 1714 proběhla v Moskvě jeho biskupská chirotonie.

Od 3. února 1716 do 6. ledna 1721 byl dočasným správcem novgorodské eparchie, která se proslavila velkými výdaji na charitu a vzdělání. Roku 1719 byl s jeho požehnáním vysvěcen první chrám obnoveného Valaamského monastýru. Byl přítomen u schvalování Duchovního předpisu roku 1721. Stejného roku byl obviněn ze zneužívání financí a roku 1723 byl penzionován a odešel do Nilo-Stolobenské pustyně.

Dne 6. listopadu 1727 byl novgorodským biskupem Feofanem (Prokopovičem) navrácen zpět na vikářský post, nicméně pro konflikt s ním byl 1. července 1730 znovu penzionován. Po žádosti carevně Anně Ivanovně o jeho ochranu byl roku 1735 na příkaz Feofana držen v pustyni bez práva psát a řídit pustyň.

Před svou smrtí přijal velkou schimu se jménem Alipij. Zemřel 12. května 1740 v Nilo-Stolobenské pustyni.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Аарон (Еропкин) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• (rusky) Pravoslavná encyklopedie
• (rusky) Ruské pravoslaví

Autoritní data	VIAF: 4161154260388224480002