| Manuel Rubén Abimael Guzmán Reynoso | |
|---|---|
 | |
| Vůdce Světlé stezky | |
| Ve funkci: 1970 – 1992 | |
| Nástupce | Óscar Ramírez |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Peru |
| Rodné jméno | Manuel Rubén Abimael Guzmán Reinoso |
| Narození | 4. prosince 1934 Mollendo, Peru |
| Úmrtí | 11. září 2021 (ve věku 86 let) Callao navy base |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Partner(ka) | Elena Iparraguirre Revoredo (od 1989) |
| Alma mater | National University of St Augustin of Arequipa |
| Profese | profesor filosofie |
| Náboženství | ateismus |
| Commons | Abimael Guzmán |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Manuel Rubén Abimael Guzmán Reynoso (4. prosince 1934, Mollendo – 11. září 2021 Callao)[1] byl peruánský profesor filosofie a zakladatel teroristické maoistické organizace Světlá stezka, v jejímž čele stál až do svého zatčení v roce 1992. Guzmán byl také zván Presidente Gonzalo, Camarado Gonzalo či Puka Inti – Rudé srdce. Guzmán byl v roce 1992 zatčen a v následném procesu odsouzen na doživotí.
Mládí
Narodil se v peruánské obci Mollendo a jeho matka zemřela, když mu bylo pouhých šest měsíců. Guzmán vystudoval filosofii (doktorský titul obhájit v roce 1961) a práva, jež dokončil už jako učitel na filosofické fakultě arequipské Univerzity San Augustin.
Co se týče náboženství, nikoho nevyznával a vždy se považoval za ateistu a materialistu.[2] Stejně jako Karl Marx viděl náboženství jako „opium lidí“ a chápal ho jako „sociální jev, produkt vykořisťování, který pomine, dokud vykořisťování skončí, aby bylo smeteno a vznikne nová společnost“.[2]
Štěpení komunistické strany
Guzmán byl aktivní v Komunistické straně Peru a od roku 1962 začal vyučovat na Univerzitě Huamanga v Ayacuchu, kde jeho maoistické učení získalo řadu stoupenců – Ayacucho bylo později centrem operací Světlé stezky.
V roce 1962 byl Guzmán jedním z aktérů konfliktu na IV. národním sjezdu Komunistické strany Peru, kde odmítl parlamentní cestu převzetí moci a uznal pouze cestu ozbrojené revoluce. V následujícím roce se spolupodílel na vytvoření marxistické frakce Komunistické strany Peru a ideologicky plně přešel k maoismu (několikrát navštívil i Čínu). V roce 1965 už se pod Guzmánovým vedením zcela odštěpilo maoistické uskupení „Bandera Roja“. Světlou stezku Guzmán budoval v roce 1970 pod názvem Komunistická strana Peru Světlé stezky José Carlose Mariátegui.
Světlá stezka
Cílem Světlé stezky bylo vyvolat v zemi takovou vlnu teroru, která by jí umožnila zcela převzít vládu nad Peru a vytvořit zde maoistickou diktaturu. Původcem této revoluce měly být podle jejich ideologie peruánští rolníci – v drtivé míře příslušníci nativních etnik a jimi vytvořená lidová armáda.
Od 17. května 1980 Světlá stezka pod Guzmánovým vedením rozpoutala mnohaletou vlnu násilí, které padlo za oběť přibližně 69 000 lidí. Z toho počtu připadlo 46 % na vrub Světlé stezky, 30 % zabila armáda a policie a 24 % ostatní strany boje (paramilitární oddíly 13 %, Revoluční hnutí Túpac Amaru 1,5 %, útvary domobrany rondas atd.).
Zatčení
Zlomem v aktivitě organizace, která v roce 1990 ovládala 19 z 24 departmentů Peru a široce působila i v obchodu s kokainem, bylo Guzmánovo zatčení 12. září 1992.[3] Guzmán byl po svém zatčení navlečen do pruhovaného obleku, vystaven v kleci a vysílán v televizi, což ho mělo u veřejnosti zesměšnit.[4] Později byl vojenským soudem odsouzen na doživotí, v roce 2006 toto odsouzení potvrdil civilní soud a byl držen ve věznici na námořní základně Callao nedaleko Limy. Odtud byl v červnu 2021 kvůli zdravotním problémům převezen do vojenské nemocnice, kde 11. září zemřel.[5]
V roce 1993 Guzmán veřejně vyzval Světlou stezku k uzavření míru, což vedlo k rozštěpení zbytků organizace. Guzmána ve vedení organizace nahradil Óscar Ramírez, který byl později sám zatčen a odsouzen na doživotí.
Odkazy
Reference
- ↑ Abimael Guzman, founder of Peruvian rebel group Shining Path, dies. Reuters [online]. 2021-09-11 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b http://www.solrojo.org/pcp_doc/pcp_0688.htm
- ↑ SPRINGEROVÁ, Pavlína; ŠPIČANOVÁ, Lenka. Peruánská guerillová hnutí: Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti [online]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové [cit. 2008-12-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ WARSZEWSKI, Roman. Neohlášená smrt: Po stopách terorismu od Světlé stezky k bin Ládinovi. Frýdek-Místek: Alpress, 2005. ISBN 80-7362-121-5. S. 14.
- ↑ Abimael Guzmán: Peru's Shining Path guerrilla leader dies at 86. BBC News [online]. 2021-09-12 [cit. 2021-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- WARSZEWSKI, Roman. Neohlášená smrt: Po stopách terorismu od Světlé stezky k bin Ládinovi. Frýdek-Místek: Alpress, 2005. ISBN 80-7362-121-5.
- ROEDL, Bohumír. Dějiny Peru a Bolívie. [s.l.]: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-839-6.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abimael Guzmán na Wikimedia Commons - GUZMÁN, Abimael. Interview with Chairman Gonzalo [online]. El Diario [cit. 2014-03-30]. Dostupné online. (anglicky)
- SPRINGEROVÁ, Pavlína; ŠPIČANOVÁ, Lenka. Peruánská guerillová hnutí: Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnosti [online]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové [cit. 2008-12-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- SLAČÁLEK, Ondřej. Maoismus made in Latin America [online]. Literární noviny [cit. 2008-12-09]. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Abimael_Guzmán |
