| Adolf Cmíral | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 4. prosince 1882 Roztoky Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 17. září 1963 Praha Československo  Československo |
| Povolání | hudební pedagog, hudební skladatel a publicista |
| Nástroje | varhany |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Cmíral (12. dubna 1882 Roztoky – 17. září 1963 Praha) byl český hudební skladatel, pedagog a publicista.
Život
Na doporučení svého řídícího učitele šel studovat na pražskou konzervatoř, kde v letech 1897 až 1900 vystudoval skladbu u Karla Steckera, řízení sboru u Karla Knittla, hru na varhany u Josefa Kličky a obřadní zpěv u Augustina Vyskočila. Poté do roku 1905 pokračoval ve studiu na Amerlingově učitelském ústavu a v letech 1914 a 1915 složil státní zkoušky ze zpěvu, hry na varhany a hry na klavír. Profesně byl nejdříve varhaníkem v Praze: u sv. Tomáše (1901–1909), v Loretě (1909–1913) a na Strahově (1913–1927).[1]
Zároveň během svého studia vyučoval od roku 1905 hudbu a zpěv na pražských obecných školách, na vinohradské pěvecké škole Umělecké výchovy, na odborné škole pro ženská povolání a na reálném gymnáziu a učitelském ústavu. Od roku 1919 učil na pražské konzervatoři, kde založil a vedl hudebně-pedagogické oddělení. Také byl jedním ze zakladatelů a poté ředitelem Hudební Budče (1909–1926). Později byl členem komise pro státní zkoušky z hudby a inspektorem hudební výchovy. Po válce začal přednášet na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde spoluzakládal katedru hudební výchovy (1948–1951), a přednášel na Akademii múzických umění (1949–1952).[2]
Ve svém díle se Adolf Cmíral inspiroval J. A. Komenským, neboť se vždy snažil o zlepšení úrovně hudební výchovy a celkově o hudební osvětu. Kromě organizování řady hudebních akcí přednášel, podílel se na školském vysílání Československého rozhlasu a hojně publikoval. Psal do Pedagogických rozhledů, Hudební revue, Listů Hudební matice, Tempa a časopisu Hudba a škola, který založil. Navíc řídil i časopisy Hudební výchova a Souzvuk. Samostatně vydal např. příručku Základní pojmy hudební nebo školu zpěvu Jaro. Též sbíral a propagoval české lidové písně, zejména ze středních Čech.[2] Inspiraci k vlastní hudební tvorbě čerpal především na svém letním sídle ve Zlenicích.[3] V roce 1962 obdržel vyznamenání Za vynikající práci.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český hudební slovník osob a institucí: Cmíral, Adolf [online]. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, rev. 2009-02-09 [cit. 2020-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26.
- ↑ a b Biografický slovník českých zemí: CMÍRAL Adolf 12.4.1882-17.9.1963 [online]. Historický ústav Akademie věd ČR [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Cmíral, Adolf, 1882–1963 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Cmíral
- Čeští hudební skladatelé
- Čeští hudební pedagogové
- Čeští varhaníci
- Pedagogové na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy
- Pedagogové na Akademii múzických umění v Praze
- Absolventi Pražské konzervatoře
- Narození v roce 1882
- Narození 12. dubna
- Narození v Roztokách (okres Rakovník)
- Úmrtí v roce 1963
- Úmrtí 17. září
- Úmrtí v Praze
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Cmíral |
