| Adolf Ivanovič Dobriansky–Sačurov | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 19. prosince 1817 Rudlov |
| Úmrtí | 19. března 1901 (ve věku 83 let) Innsbruck |
| Místo pohřbení | Čertižné |
| Pseudonym | A. I. Witsch |
| Povolání | spisovatel, politik, veřejná postava, právník a národní buditel |
| Národnost | rusínská |
| Alma mater | Báňská akademie v Banské Štiavnici (do 1840) |
| Ocenění | Řád sv. Anny 2. třídy Řád sv. Anny 3. třídy Řád sv. Vladimíra 4. třídy |
| Politická příslušnost | nezávislý |
| Děti | Olga Grabar |
| Příbuzní | Viktor Dobrianskyj (sourozenec) Vladimir Èmmanuilovič Grabar' a Igor Grabar (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov, též Adolf Dobrjanskij nebo Adolf Dobrjanský, (18. prosince 1817 Rudlov – 19. března 1901 Innsbruck) byl poslanec uherského sněmu, osobnost rusínského národního obrození, spisovatel, spoluzakladatel Matice slovenské.[1][2][3] Pochován je v Čertižném.
Narodil se v rodině řeckokatolického kněze v Rudlově. Studoval na gymnáziích v Levoči, Rožňavě, Miškolci. Filosofii a práva studoval v Košicích a Egeru. Techniku studoval v Banské Štiavnici a na Vysoké škole technické ve Vídni. V roce 1849 byl císařským komisařem u štábu ruské armády přivolané spojeneckým Rakouskem na potlačení maďarské revoluce. 19. října 1849 vedl delegaci Rusínů k císaři Františku Josefovi I., kterému bylo předáno Memorandum (Pamjatnyk Rusynov Uhorskych), sestavené Dobrjanským a které obsahovalo požadavek uznání rusínské národnosti a jejich zrovnoprávnění s jinými národnostmi monarchie..[1] V uherském sněmu hájil slovanské zájmy. V Paříži anonymně uveřejnil spis na obranu uherských Slovanů proti Maďarům (Les Slaves d’Autriche et le Magyars).[4] Navrhoval rozdělení Uher na národní okruhy, včetně slovenského a rusínského.
Na přelomu let 1866/1867 byl v Užhorodě spoluzakladatelem a prvním předsedou Společnosti sv. Vasilije Velikého, která začala vydávat noviny Svet – byly to první noviny v rusínštině.[5]
V některých městech na východním Slovensku (Humenné, Medzilaborce, Michalovce, Snina, Vranov nad Topľou) jsou po něm pojmenovány ulice.
Reference
- ↑ a b POP, Ivan. Adolf Dobrjanský – rusínský politik nové doby. www.podkarpatskarus.cz [online]. 2018 [cit. 2020-08-16]. Čís. 1. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný. Svazek 7. Praha: J. Otto, 1893. 957 s. Dostupné online. S. 720.
- ↑ Rusín Slovákovi bratom. Pravda.sk [online]. 2017-12-20 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PEKAŘ, Josef. Dějiny československé. 2. vyd. Praha: Nakl. Akropolis ISBN 80-900354-2-6, ISBN 978-80-900354-2-3. OCLC 26071406 S. 177.
- ↑ RYCHLÍK, Jan; RYCHLÍKOVÁ, Magdaléna. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946. Praha: [s.n.] ISBN 978-80-7429-556-0, ISBN 80-7429-556-7. OCLC 970399276 S. 28.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Ivanovič_Dobriansky-Sačurov |
