Adolf Loos starší

Adolf Loos starší
Narození	17. srpna 1829 Jihlava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	31. března 1879 (ve věku 49 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Národnost	německá
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	sochař, kameník a restaurátor
Choť	Marie Loos, roz. Hertl
Děti	Adolf Loos
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Adolf Loos starší (17. srpna 1829 Jihlava^[1] – 31. března 1879 Brno^[2][3]) byl moravský kameník, sochař a podnikatel německého původu, zakladatel kamenického závodu Adolf Loos v Brně, zabývajícího se především realizacemi náhrobků, pomníků a dekorací budov. Byl otcem modernistického architekta a designéra Adolfa Loose mladšího.

Život

Mládí

Narodil se v Jihlavě, v domě č.p. 437, do rodiny učitele, měl šest sourozenců. Adolf absolvoval základní a střední vzdělání, okolo roku 1850 začal studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni malířství, následně zde však přešel do sochařského ateliéru, který absolvoval.

Firma Adolf Loos

Okolo roku 1860 založil Loos v Brně vlastní kamenickou firmu na Hřbitovní ulici č. 22, v Brně založil rodinu a v domě bydlel. Ulice byla hlavní příjezdovou cestou na starý městský hřbitov, kde následně Loos realizoval celou řadu náhrobků a pomníků. V Brně následně získal řadu prestižních zakázek na figurální či ornamentální výzdobu řady významných budov či bust významných osobností městského života. Ve své době se jednalo o jeden z největších kamenických závodů v Brně i na celé Moravě. Loosovo kamenictví provádělo realizace náhrobků umístěných též na starém městském hřbitově v Jihlavě, později přesunuté na místní Ústřední hřbitov. Ve firmě pracoval např. sochař Johann Eduard Tomola. Loosovým studentem byl též sochař Franz Dressler.

Roku 1865 koupil Loos lom na mramor v Nedvědici severně od Brna,^[4] především aby svůj závod materiálově zajistil.

Úmrtí

Adolf Loos starší zemřel náhle 31. března 1879 v Brně na infarkt ve věku 49 let. Tělo bylo uloženo v rodinné hrobce na starém městském hřbitově v Brně. Hrobku vystavěla firma Adolf Loos. Starý hřbitov byl roku 1903 zrušen a Loosův hrob byl přesunut do nové hrobky na Ústředním hřbitově v Brně.

V řízení firmy nadále pokračovala vdova Marie Loosová, následně pak Loosův vnuk Walter Pirschl.

Rodinný život

2. února 1870 se v Břeclavi Loos oženil^[5] s Marií (1833–1921), rozenou Hertl, dcerou magistrátního rady v Jihlavě Franze Hertla. Počali spolu 3 děti: Adolfa, Hermine a Marii, provdanou Pirschl. Dědicem rodinného závodu se stal vnuk Walter Pirschl, naopak nejstarší syn Adolf byl pro rodinné neshody z firmy vyřazen a nadále se s rodinou příliš nestýkal. Jeho švagrem byl právní a pozdější zemský soudce a rytíř řádu Františka Josefa JUDr. Karel Hertl (1834–1910).

Na místě někdejšího Loosova domu v pozdější Kounicově ulici byl v letech 1961 až 1964 postaven hotel Continental.

Vybrané realizace firmy

• Figurální výzdoba Léčebny pro duševně choré a nemocné, Brno-Černovice, 1861–1863
• Figurální výzdoba Kounicova paláce, Brno, 1871–1873
• Figurální výzdoba Besedního domu (pozdější sídlo brněnské Filharmonie), Brno, 1873
• Figurální výzdoba Zemské sněmovny, Brno, 1875
• Hrobka šlechtické podnikatelské rodiny Schoeller, Starý městský hřbitov v Brně (přesunuto na Ústřední hřbitov)
• Figurální výzdoba Německého gymnázia, Brno (spolupráce s Josefem Břenkem, pozdější sídlo JAMU)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Loos na Wikimedia Commons
• Adolf Loos v Encyklopedii dějin města Brna
• Pořad na ČRo

Autoritní data	AbARTP: 70327 Biblio: ec6fd4fc-af5e-4789-96b2-fa4487349bdd NKC: xx0182889 GND: 137868901 VIAF: 86041266 WorldCat Entities: E39PBJbWxw3PHP4Pf9Ytv8pkjC