| Ajdovščina | |
|---|---|
 Pohled na Ajdovščinu | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°53′15″ s. š., 13°54′5″ v. d. |
| Stát | Slovinsko Slovinsko |
| Region | Gorický region |
| Občina | Ajdovščina |
  Ajdovščina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 6 373 (2002 (občina 18 095)[1]) |
| Správa | |
| Status | Město |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ajdovščina (italsky: Aidussina, německy: Haidenschaft) je jméno nejen města, ale také územně-správní jednotky (občiny) ve Vipavské dolině (Vipavska dolina). Nachází se v Gorickém regionu v západní části Slovinska.
Historie a současnost
První písemná zmínka o Ajdovščině pochází z období kolem roku 2000 př. n. l., ale známějším se město stává až v roce 200 př. n. l., když je vzpomínáno jako Mansio Fluvio. Jako Castra či Castrum ad Fluvio Frigido (Frigido je latinské označení řeky Vipavy) se místo v souvislosti s Římany připomíná i kolem roku 200 n. l.
Ajdovščina a přilehlé okolí se staly významných obchodním a strategickým bodem. V roce 394 se v této oblasti odehrála bitva mezi východořímským císařem Theodosiem I. a západořímským císařem Eugeniem. Místní legenda praví, že k Theodosiusovu vítězství přispěl místní severní vítr známý jako burja (česky: bóra).
Potok Hubelj rozděluje Ajdovščinu na dvě části: Šturji a Ajdovščinu. V dobách před první světovou válkou byl Hubelj hraničním potokem mezi tehdejšími územními celky, Goriškou a Kraňskem.
Farní kostel v Ajdovščině, postavený v místech římského hřbitova, je zasvěcen Janu Křtiteli a patří pod Koperskou diecézi. Interiér kostela namaloval barokní malíř Anton Čebej. Ve Šturje je farní kostel svatého Jiří. Do místní farnosti patří také kostel sv. Antonína z Padovy, nacházející se ve Fužině na sever od Ajdovščiny.
Ačkoliv se Ajdovščina nachází dvacet kilometrů od italských hranic a v letech 1918 až 1945 byla dokonce součástí Itálie, vlivem silných větrů v místní architektuře není cítit italský prvek, neboť typická italská výstavba by patrně působení bóry nepřečkala bez újmy. Místní architektura je ovlivněna kraňským stylem, jenž byl modifikován na místní poměry, například zatížením střech proti silnému větru kameny.
V květnu 1945 byla ve městě ustavena první slovinská republiková vláda. Po druhé světové válce se Ajdovščina stala ekonomickým a kulturním centrem horní části Vipavské doliny.
Ve městě je výroba textilu, nábytku, potravin, nápojů a stavebních hmot.
Klima je středozemní (nejnižší teploty v zimě jsou –1 °C, nejvyšší 17 °C; letní teplotní maximum je 39 °C, minimum 20 °C). Město se nachází 25 km od Adriatického moře.
Demografie
- Obyvatelstvo podle mateřského jazyka, sčítání 2002
- Slovinci 16 760
- Bosňáci 325
- Srbové 182
- Srbochorvati 141
- Chorvati 139
- Albánci 164
- Makedonci 40
- Italové 16
- Maďaři 7
- Němci 3
- Ostatní 38
- Neznámé 380
Významné osobnosti
- Martin Baučer (1595-1668) - historik
- Anton Čebej (1722-1774) - malíř
- Josip Križaj (1911-1948) - pilot
- Tobia Lionelli (1647-1714) - kazatel
- Karel Lavrič (1818-1876) - politik
- Danilo Lokar (1892-1989) - spisovatel
- Veno Pilon (1896-1970) - malíř
- Edi Šelhaus (* 1919) - fotograf
- Avgust Žigon (1877-1941) - literární historik
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ajdovščina na anglické Wikipedii.
- ↑ Statistični urad Republike Slovenije. Population by age groups and sex - total, settlements, Slovenia, 2002 Census [online]. 2007 [cit. 2011-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ajdovščina na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ajdovščina |
