| Akkadština (𒀝𒅗𒁺𒌑, akkadû) | |
|---|---|
 | |
| Rozšíření | starověká Mezopotámie |
| Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
| Klasifikace | |
| Písmo | klínové písmo |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | akk (B) akk (T) |
| ISO 639-3 | akk |
| Ethnologue | akk |
| Wikipedie | |
| není | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie. Tento nejstarší doložený semitský jazyk k zápisu používal klínové písmo, převzaté ze starší sumerštiny (nepříbuzný, izolovaný jazyk, rozšířený na stejném území). Termín akkadština je odvozen od hlavního města Akkadu, které vybudoval kolem roku 2340 př. n. l. panovník Sargon a které bylo kulturním centrem starověké Mezopotámie.
První stopy akkadštiny tvoří akkadská vlastní jména v sumerských textech (kolem 2800 př. n. l.). Souvislé akkadské texty se postupně objevují až v druhé polovině třetího tisíciletí. Do dnešního dne byly objeveny stovky tisíc textů a textových fragmentů velmi různého zaměření – mýty, oblast sociálně správní, odborné protovědecké práce, korespondence a mnohé další. V druhém tisíciletí př. n. l. se akkadština štěpí do dvou variant – asyrštiny a babylónštiny (jde o lokální dialekty, kterými se hovořilo v severní části starověké Mezopotámie – Asýrii – a v její jižní části – Babylónii). Po mnohá staletí byla akkadština lingua franca celého blízkého východu, v průběhu 8. století př. n. l. však začala být stále citelněji vytlačována aramejštinou. V době helénistické už pak nebyla živým jazykem, znalost akkadštiny se omezovala na písaře a kněze. Nejmladší text psaný klínovým písmem je psán právě akkadsky a vznikl v 1. století n. l.
Fonologie
Souhlásky
| Labiála | Alveolára | Postalveolára | Velára | Glotála | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Nazála | m | n | ||||
| Ploziva | Neznělé | p | t | k | ʔ | |
| Znělé | b | d | g | |||
| Emfatické | tʼ | kʼ | ||||
| Frikativa | Neznělé | s ~ ʃ | x | |||
| Znělé | ɣ ~ ʁ | |||||
| Afrikáta | Neznělé | t͡s | ||||
| Znělé | d͡z | |||||
| Emfatické | t͡s’ | |||||
| Approximanta | l | j | w | |||
Emfatické souhlásky jsou v semitských jazycích souhlásky, které jsou takovým třetím protikladem ke znělým a neznělým souhláskám, ale v různých semitských jazycích jsou vyjádřeny různě (faryngalizací, uvularizací, velarizací, nebo jako ejektivní). Dle rekonstrukcí se emfatické souhlásky v akkadštině vyslovovaly ejektivně.
Příklady
Číslovky
| Akkadsky | Česky |
| ištēn, 𒁹 | jeden |
| šinā, 𒈫 | dva |
| šalāš, 𒐈 | tři |
| erbe, 𒐉 | čtyři |
| ḫamiš, 𒐊 | pět |
| šediš, 𒐋 | šest |
| sebe, 𒐌 | sedm |
| samāne, 𒐍 | osm |
| tiše, 𒑆 | devět |
| ešer, 𒌋 | deset |
Vzorový text
- 18-28.šumma awīlum šū
- awâtīya ša in-narîya ašṭuru
- lā iqul-ma errētīya imēš-ma errēt
- ilī lā īdur-ma dīn adīnu uptassis
- 53-63.illil bēlum mušīm šīmātim
- ša qibissu lā uttakaru mušarbû
- šarrūtīya tēši lā šubbîm gabarah
- ha lāqīšu iš-šubtīšu lišappihaššum
Všeobecná deklarace lidských práv
akkadsky |
ni-šu-ka-lu-ši-na-e-la-tum-wa-al-da-ma-i-na-a-wi-lu-tim-u-ma-ṣi-a-li-ba-u-mil-ka-am-i-ša-ma-mit-ḫa-ri-iš-i-na-a-ḫu-tim-i-pe-ša |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Literatura
- WALKER, C. B. F. Klínopis: Čtení v minulosti. Praha: Volvox Globator, 2007. ISBN 978-80-7207-627-7.
- MYNÁŘOVÁ, Jana. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. II. kapitola: Akkadské písemnictví, s. 77-180.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu akkadština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo akkadština ve Wikislovníku
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Akkadština |
