Aleje

Lovecký zámeček Aleje
Lovecký zámeček Aleje
Základní informace
Sloh	empír
Výstavba	1815-1817
Stavebník	Eduard Collalto
Další majitelé	Collaltové
Současný majitel	Nadace českého výtvarného umění
Poloha
Adresa	Jestřebí 53, Brtnice, Česko Česko
Souřadnice	49°15′52,56″ s. š., 15°37′46,56″ v. d.
Aleje Aleje, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18211/7-4865 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lovecký zámeček Aleje (někdy též Jestřebí) byl vystavěn v lesích u Kněžic, v katastrálním území vesnice Jestřebí, místní části Brtnice.^[1] Od roku 1972 je objekt kulturní památkou.^[2]

Historie

V roce 1623 bylo zkonfiskované brtnické panství, které předtím patřilo Hynku Brtnickému z Valdštejna, císařem Ferdinandem II. prodáno Collaltům. Vlastní zámeček byl na tomto panství vystavěn v letech 1815 – 1817 knížetem Eduardem III. Collaltem v empírovém slohu. V majetku rodu Collalto e San Salvatore pak zůstal do roku 1945 a sloužil hlavně k lovům, okolní hájovny pak sloužily jako byty hajných. V 30. letech 19. století byla v zámku umístěna meteorologická stanice^[3]. V roce 1945 byly statky Collaltů na základě Benešových dekretů zkonfiskovány. Zámeček Aleje byl následně využíván jako rekreační středisko pro výtvarníky a spravoval jej Český fond výtvarných umění (ČFVU).

V 80. letech 20. století prošel zámeček rekonstrukcí, během níž došlo k odstranění některých původních prvků. Naopak přibyly křišťálové lustry, pseudoperské koberce a k vytápění se začaly využívat akumulačky. V sousedství areálu vznikla navíc stodola a dřevěné rekreační chaty.

Po zániku Fondu zdědila zámeček – ovšem bez pozemků – Nadace českého výtvarného umění (NČVU). Teprve v roce 2010 se nadaci podařilo získat také pozemky a mohlo se tak začít s postupnou rekonstrukcí objektu, restaurována byla ústřední dřevěná vežička zámku.

V roce 2022 bylo však oznámeno, že Nadace českého výtvarného umění objekt chce prodat. Od roku 2010 NČVU pouze opravila střechu objektu. V roce 2022 byl nabídnut městům Brtnice a Jihlava, ale ty o zámek zájem nemají.^[4]

Popis

Jedná se o ojediněle dochovaný areál empírového loveckého zámečku se čtyřmi hájovnami (dochovaly se tři, ze čtvrté zůstaly jen základy) a dvojicí otevřených polygonálních altánů.

Centrální zámek, stojící na mýtině v průseku lesních cest, je patrová budova s oválným sálem v prvním patře a dvěma pokoji. V přízemí se nacházel deputátní byt revírníka^[5].

Okolo ní se nachází lesy s hvězdicí sedmi průseků, tzv. alejí – Stonařovská, Brtničská, Opatovská, Kněžická, Jestřebská (též Brtnická), Zelená a Tabulní – sbíhajících se na mýtinu okolo zámečku. Právě tyto průseky daly tehdejšímu lesnímu komplexu název.

Dostupnost

Zámeček je dostupný především alejemi rozbíhajícími se od něj do sedmi směrů. Stonařovská alej jej spojuje se Stonařovem, Tabulní se silnicí II/402 (nedaleko od odpojení silnice II/403 směrem na Stonařov), Jestřebská se silnicí II/402 (od křižovatky směrem k Vísce) a dále s Jestřebím, Kněžická s Kněžicemi, Opatovská s Karlínem a dále s Opatovem, Brtničská s Brtničkou (po polní cestě se dá odbočkou dojít i do Dlouhé Brtnice) a Zelená se silnicí I/38 u Stonařova. Stonařovskou alejí vede cyklostezka 5200 a Tabulní a Opatovskou cyklostezka 5111. Stonařovskou a Zelenou alejí prochází trasa NS Údolím Jihlávky na Aleje.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovecký zámeček Aleje na Wikimedia Commons
• Aleje na hrady.cz
• Zámek Jestřebí aneb Aleje, ncuv.cz
• Zámek na turistika.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.