| Alexander Calder | |
|---|---|
 Alexander Calder 1947. | |
| Narození | 22. srpna 1898 Lawnton, Pensylvánie |
| Úmrtí | 11. listopadu 1976 New York |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Národnost | Američan |
| Vzdělání | Stevens Institute of Technology, Hoboken (inženýr), Art Students´ League, New York |
| Alma mater | dům Académie de la Grande Chaumière Stevensův technologický institut |
| Povolání | sochař, malíř |
| Rodiče | Alexander Stirling Calder |
| Hnutí | Abstraction-Création ( Abstrakce-Tvorba, 1931); |
| Významná díla | Cirkus (1927) |
| Ovlivněný | surrealismus, konstruktivismus, Piet Mondrian, Hans Arp, Alberto Magnelli, Joan Miró |
| Ocenění | Velká cena na 26. Biennale di Venezia 1952; Carnegie Prize, Pittsburgh, 1958; jmenování členem American Academy of Arts and Letters, 1965 |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexander Calder [kalder] (22. srpna 1898 Lawnton, Pensylvánie – 11. listopadu 1976 New York) byl americký sochař a výtvarník, který se proslavil svými mobilními sochami (mobily).
Život
Narodil se v umělecké rodině, otec i děd A. M. Calder byli známí sochaři a matka výtvarnice francouzského původu. Otec roku 1905 onemocněl tuberkulosou a rodina se odstěhovala na ranč do Arizony a o rok později do Pasadeny v Kalifornii. Malý Alexander sbíral kousky měděných drátků a plechů a dělal z nich šperky a různé i pohyblivé hračky. Od roku 1910 žila rodina opět v Pensylvánii a od roku 1912 střídavě v New Yorku a v San Franciscu, kde Alexander maturoval. Studoval strojní inženýrství v New Jersey a od roku 1919 pracoval jako technik, také na lodích. Později napsal, jak ho zážitek vycházejícího slunce na lodi přivedl k umění. Maloval obrazy a kreslil do časopisů a roku 1926 odjel do Paříže, kde se živil výrobou hraček a založil svůj miniaturní mechanický cirkus, Cirque Calder. V Paříži se spřátelil s Joanem Miró, J. Arpem a M. Duchampem. Na zpáteční cestě se seznámil se svou budoucí ženou Louisou James, praneteří spisovatele Henry Jamese a filosofa W. Jamese, s níž se 1931 oženil.
Figurkami mechanického cirkusu začíná jeho zájem o pohyblivé sochy, kterým dal Duchamp jméno „mobil“. S tvorbou mobilů začal Calder v roce 1931.[1] Jejich jednotlivé části se uvádějí do pohybu dotykem ruky nebo prouděním vzduchu. Při setkání s Pietem Mondrianem se nadchnul pro abstraktní umění a začal dělat velmi jemné kovové konstrukce, které se pohybovaly větrem nebo průvanem. Roku 1933 se Calderovi vrátili do USA a usadili na venkově v Connecticutu, kde se jim narodily dvě dcery. Kromě zatím už slavného „cirkusu“ navrhoval Calder divadelní dekorace, dělal šperky a hračky.
Roku 1943 měl velkou výstavu v Muzeu moderního umění v New Yorku a po válce dělal monumentální kovové sochy, například „125“ pro Kennedyho letiště v New Yorku (1957), „Spirálu“ pro ústředí UNESCO v Paříži (1958), „Člověk“ pro světovou výstavu v Montrealu nebo „El Sol Rojo“ pro olympiádu v Mexico City (1968). Pro tyto velké objekty se vžil název „stabil“ (jako protiklad k pohyblivým mobilům), jehož autorem je Hans Arp.[2] Calderovy stabily představuji jedno z paradigmat urbanistického umění 20. století.
Roku 1962 si postavil venkovský atelier v Saché jižně od Tours,[3] kde byla i dílna, a hodně cestoval. Zemřel krátce po otevření své retrospektivní výstavy v New Yorku. Posmrtně byl vyznamenán Medailí svobody amerického presidenta. Jedna z jeho soch byla zničena při atentátu na mrakodrapy WTC v září 2001.
V českém prostředí nalezlo jeho dílo odraz u Karla Malicha a Stanislava Kolíbala.
Výstavy (výběr)
- 1928: New York, Salon nezávislých (drátěné plastiky)
- 1929: Paříž, Galerie Billiet-Pierre Vorms (první samostatná výstava)
- 1932: Paříž, Galerie Vignon (první presentace mobilů)
- 1936: New York, Muzeum moderního umění (účast na výstavě Cubism and Abstract Art)
- 1943: New York, Muzeum moderního umění (retrospektiva, kurátor James Johnson Sweeney)
- 1946: Paříž, Galerie Louis Carré (první samostatná poválečná výstava)
- 1948: Rio de Janeiro, Museu de Arte Moderna; São Paulo, Museu de Arte Moderna
- 1949: Philadelphia, Museum of Art (3. mezinárodní sochařská výstava)
- 1950: Paříž, Galerie Maeght (50 mobilů a stabilů); Massachusetts, Institute of Technology (retrospektiva)
- 1952: Benátky, 26. Biennale di Venezia
- 1955: Kassel, 1. documenta
- 1959: Kassel, 2. documenta; Paříž, Galerie Maeght (velká výstava stabilů)
- 1964: Kassel, 3. documenta; New York, Guggenheimovo muzeum (retrospektiva)
- 1976: New York, Whitney Museum (retrospektiva)
- 1997: Barcelona, Fundació Joan Miró
Galerie
-
Mobil, Tate Modern, 1932 -
Akustické oblaky, Aula venezuelské university Caracas, 1953 -
Červený mobil, Montreal, 1956 -
Mravenečník, Rotterdam, 1963 -
Člověk, Montreal, 1967 -
Orel, Seattle, 1971 -
Le Hallebardier, Sprengel Museum Hanover, 1971 -
Vrásčitec s červeným diskem, Stuttgart, 1973 -
Vůz BMW 3 pomalovaný Calderem, 1975 -
Památník holocoustu, Jeruzalém, 1976
Odkazy
Reference
- ↑ Lynton, Norbert, Umění 19. a 20. století, Artia, Praha 1981, s. 138
- ↑ Walther, Ingo F. (ed.), Umění20. století, Taschen a Slovart, Praha 2011, s. 473, ISBN 978-80-7391-572-8
- ↑ Baal-Teshuva Jacob, Alexander Calder, Taschen, Köln 2002, s. 95, ISBN 978-3-8228-7642-8
Literatura
- Bourdon, David, Calder: Mobilist, Ringmaster, Innovator, Macmillan, New York 1980, ISBN 0-02-711780-4
- Calder, Fundació Joan Miró, Barcelona 1997 (výstavní katalog)
- Calder, Alexander, An Autobiography with Pictures, Pantheon Books, New York 1966
- Pierre, Arnauld, Calder. La sculpture en mouvement, Gallimard, Paris 1996, ISBN 2-07-053383-2
Související články
Externí odkazy
Galerie Alexander Calder na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Calder na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexander Calder
- Video z Cirque Calder
- Stránky Calder Foundation
- Stránky Atelier Calder ve Francii
- National Gallery of Art – Calderův mobil
- Alexander Calder ve sbírkách Smithsonian Institute Archivováno 27. 3. 2012 na Wayback Machine.
- Calderovy návrhy pro Braniff Airways
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Calder |
