Alexandr I. Bulharský

Alexandr I. Bulharský
Bulharský kníže
Doba vlády	29. dubna 1879 – 7. září 1886
Úplné jméno	Alexander Joseph von Battenberg
Narození	5. dubna 1857 Verona, Lombardsko-benátské království
Úmrtí	23. října 1893 (36 let) Štýrský Hradec, Rakousko-Uhersko
Pohřben	mausoleum Battenbergů, Sofia
Předchůdce	Konstantin II. (jako bulharský císař před podrobením Osmany)
Nástupce	Ferdinand I.
Manželka	Johanna Loisingerová
Potomci	Assen z Hartnova Cvetana z Hartnova
Rod	Battenbergové
Otec	Alexandr Hesensko-Darmstadtský
Matka	Julie von Hauke
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Josef, princ Battenberský, (německy Alexander Joseph Prinz von Battenberg 5. dubna 1857, Verona – 23. října 1893 Štýrský Hradec) byl pod jménem Alexandr I. v letech 1879–1886 prvním knížetem znovuobnoveného autonomního bulharského státu.

Život

Narodil jako druhý syn Alexandra, prince Hesensko-Darmstadtského a jeho morganatické manželky Julie hraběnky Hauke (pozdější princezny z Battenbergu).

Když byl v roce 1878 ustaven autonomní bulharský stát pod formální osmanskou suverenitou, měl být v jeho čele kníže zvolený bulharskou elitou a schválený evropskými mocnostmi. V rámci politického kompromisu mezi silným vlivem Ruska a obavami zbytku Evropy z rusofilního Balkánu, padla nakonec volba na Alexandra, jenž byl synovcem Marie Alexandrovny Ruské, manželky tehdejšího ruského cara Alexandra II.

Ačkoli měl Alexandr z počátku konzervativní postoje, začal po faktickém neúspěchu svého prorusko-absolutistického puče v letech 1881–1883 podporovat liberální politiku. Zasloužil se o spojení bulharského knížectví a Východní Rumélie ve formě personální unie na podzim roku 1885 a měl značný osobní podíl na odražení srbského útoku v témže roce. Tyto skutky mu přinesly velkou popularitu v Bulharsku, zároveň však nespokojenost Ruska nad jeho samostatnými aktivitami. To se neblaze odrazilo i na jeho rodinném životě — Alexandr usiloval o sňatek s pruskou princeznou Viktorií (dcerou pozdějšího německého císaře Fridricha III.), na přímý zásah kancléře Bismarcka však byl odmítnut kvůli obavám z toho, že by sňatek mohl být vnímán jako další nepřátelské gesto namířené proti Rusku.

V srpnu 1886 vypukl vojenský převrat, který Alexandra donutil urychleně opustit zemi. Ačkoli se Stambolovovi podařilo povstalce zpacifikovat a vrátit Alexandra na trůn, jeho pozice přestala být dlouhodobě udržitelná a v září téhož roku byl přinucen abdikovat. S hlubokým rozčarováním podepsal abdikační smlouvu se slovy „Bože, pomáhej Bulharsku.“ Regentem se stal Stambolov.

Sňatek a děti

Alexandr se po své abdikaci stáhl z evropského veřejného života. 6. února roku 1889 se oženil s operní pěvkyní, bratislavskou rodačkou Johannou Loisingerovou a přijal titul hraběte z Hartenau. Spolu měli dvě děti, syna Asena a dceru Cvetanu.

Konec života

Alexandr zemřel nečekaně, v pouhých třiceti pěti letech věku a po sotva pětiletém manželství, 17. listopadu 1893 ve Štýrském Hradci. Jeho ostatky byly převezeny do Sofie a zde okázale, s poctami bulharského knížete, pochovány.

Vývod z předků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr I. Bulharský na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr I. Bulharský

Autoritní data	Biblio: 79ad0daa-cca5-4dfb-8936-fb0e43719f67 NKC: jn20020625001 BNF: cb15586785z (data) GND: 118653520 ISNI: 0000 0000 3470 6504 LCCN: n93042898 NLI: 987007270633405171 NLP: a0000001187350 NTA: 122255372 PLWABN: 9810645134405606 SUDOC: 138146268 VIAF: 211882632 WorldCat Entities: E39PBJfmpJRJkPXxmxHgDvXWXd