| Alexandr Jan z Thurn-Taxisu | |
|---|---|
 Rodový erb Thurn-Taxisů | |
| Doživotní člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 15. prosince 1902 – 1918 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| C. k. komorník | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Narození | 1. prosince 1851 Loučeň Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. července 1939 (ve věku 87 let) Loučeň Protektorát Čechy a Morava  Protektorát Čechy a Morava |
| Choť | (1875) Marie Alžběta z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfurstu (1855–1934) |
| Rodiče | Hugo Maxmilián z Thurn-Taxisu a Almeria Belcrediová |
| Děti | Alexandr I. Karel z Castel Duino Erich z Thurnu a Taxisu |
| Příbuzní | Raimond, 2. vévoda z Castel Duino a Markéta z Thurn-Taxisu[1] (vnoučata) |
| Profese | velkostatkář a politik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandr Jan kníže z Thurn-Taxisu (celým jménem Alexandr Jan Vincenc Rudolf Hugo Karel Lamoral Eligius z Thurn-Taxisu, 1. prosince 1851 Loučeň[2] – 21. července 1939 Loučeň) byl šlechtic z české linie starobylého rodu Thurn-Taxisů. Podporoval české umělce, např. Bedřicha Smetanu, Elišku Krásnohorskou či Rainera Mariu Rilkeho a další.
Život a činnost
Narodil se roku 1851 na rodovém zámku ve středočeské Loučni. V roce 1875 se oženil s kněžnou Marií Alžbětou z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (28. prosince 1855 Benátky – 16. února 1934 Loučeň). Alexandr i jeho žena Marie byli nadšenými mecenáši umění (sám Alexandr hrál na housle a Marie byla amatérskou malířkou), a ačkoli ve srovnání se řezenskou linií rodu nebyli příliš bohatí, byli velmi štědří a nikdy neváhali podpořit správnou věc. Alexandr byl mimo jiné c. k. komořím a od roku 1902 doživotním členem Panské sněmovny.[3] Jeho majetek na velkostatcích Dobrovice, Loučeň a Mcely zahrnoval bezmála 10 000 hektarů půdy.[4]
Podpora umění
Mariiným chráněncem byl pražský německý spisovatel Rainer Maria Rilke. Často navštěvoval rodinu na jejich zámcích v Loučni a Duino (Děvín) v dnešní Itálii. Kněžně věnoval svou sbírku Elegie z Duina, která o něm recipročně napsala ve svých pamětech. Kromě Rilkeho byli pravidelnými hosty na zámku v Loučni také Karel Sladkovský a Bedřich Smetana. Ten v roce 1880 knížeti Alexandrovi věnoval svou skladbu Z domoviny pro housle a klavír. Po Smetanově smrti nechal Alexandr v domě v nedalekých Jabkenicích, kde Smetana strávil poslední měsíce života, vytvořit muzeum Bedřicha Smetany a daroval pozemek pro jeho památník. Dalšími věhlasnými umělci a intelektuály, kteří navštěvovali knížete byli František Xaver Šalda, Eliška Krásnohorská, Karel Bendl, členové Českého kvarteta (členem byl i Josef Suk), a Mark Twain, jenž navštívil zámek v roce 1899 během své cesty po Evropě. Také kníže Alexandr rád cestoval a byl vášnivým lovcem. Uspořádal několik loveckých výprav do Afriky v doprovodu českého cestovatele Bedřicha Machulky. Později věnoval trofeje exotických zvířat Národnímu muzeu v Praze.
Další aktivity
Kníže byl rovněž členem vojenského řádu maltézských rytířů a finančně se podílel na množství dobročinných akcí. Se svým otcem, knížete Hugem pomáhali při výstavbě první železnice v kraji. Železnice byla vybudována na pozemcích, který pro tento projekt věnovali.[5]
Když se jeho syn, kníže Erich vrátil ze studií na Cambridgské univerzitě, přivezl s sebou do Loučně novou hru, Alexandr mu pomáhal sestavit první fotbalové mužstvo v Čechách (1889). Tým vstoupil do dějin, když odehrál historicky první oficiální fotbalové utkání v Čechách (1893). 18. dubna 1893 se na Císařské louce v Praze loučeňští fotbalisté střetli s týmem Regatta, nejlepším mužstvem v císařství. Utkání a skončilo porážkou Thurn-Taxiského mužstva 0:5, i to však hráči považovali za obrovský úspěch a vídeňský deník Wiener Sportzeitung k tomu napsal, že mužstvo Loučně je druhé nejlepší mužstvo v císařství, hned po Regattě.[6]
Potomstvo
Kníže Alexandr měl se svou manželkou Marií z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu tři legitimní potomky:
- 1. Erich (11. ledna 1876 Mcely – 20. října 1952 zámek Kremsegg, Kremsmünster)
- ⚭ (1903) Gabriela Kinská z Vchynic a Tetova (28. března 1883 Vídeň – 28. října 1970 Kremsegg)
- 2. Evžen (27. března 1878 Praha – 4. března 1903 Praha)
- 3. Alexandr (8. července 1881 Mcely – 11. března 1937 Duino), pozdější 1. vévoda z Castel Duino
- ⚭ I. (1906) Marie Zuzana de Ligne (22. července 1885, Mauny Seine-Maritime – 13. ledna 1971 Paříž), rozvedli se v roce 1919
- ⚭ II. (1932) Helena "Ella" Holbrook Walker (17. ledna 1875 Detroit – 20. června 1959 Como)
Reference
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Loučeň
- ↑ Alexandr Thurn-Taxis na webu rakouského parlamentu dostupné online
- ↑ PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 617–620 dostupné online
- ↑ Mareček 1998, str. 93–95; Paine
- ↑ Mareček, 2003 (nezveřejněný text), Nováček, 2003 (nezveřejněný text), Z tajností fotbalového pravěku, 1988
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Jan_z_Thurn-Taxisu |
