| Alexandr Sergejevič Golovin | |
|---|---|
| Narození | 8. únor 1904 Oděsa Ruské impérium  Ruské impérium |
| Úmrtí | 1968 New York Spojené státy americké  Spojené státy americké |
| Povolání | sochař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| otec | Sergej Selivan Golovin |
|---|---|
| bratr | Sergej Sergejevič Golovin |
| bratr | Vladimír Sergejevič Golovin |
| manželka | Alla Sergejevna Golovina (roz. von Štejger) |
| syn | Sergius Golovin |
Alexandr Sergejevič Golovin (rusky: Александр Сергеевич Головин, 8. únor 1904,[1][2] Oděsa – ? 1968, New York) byl ruský sochař.
Život
Narodil se v rodině Sergeje Selivana Golovina (Головин Сергей Селиван), profesora očního lékařství v Moskvě.[3] Střední školu absolvoval v Moskvě. Rusko opustil při ústupu Dobrovolnické armády Pjotra Nikolajeviče Wrangela v roce 1920. Pak pracoval v Konstantinopoli jako námořník do roku 1922. Do Československa přišel v lednu 1923 přes Bulharsko a Srbsko. Nejprve studoval na Ruském gymnáziu v Moravské Třebové, kde maturoval v červnu 1924.[2] Pak vstoupil na vysokou školu architektury Českého vysokého učení technického. V roce 1926 přešel na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval sochařství u profesora Bohumila Kafky a Hanuše Folkmanna. Podnikl studijní cesty do Paříže (1925) a Drážďan (1926). Studia AVU nedokončil.
Dne 27. dubna 1929 se oženil s ruskou básnířkou Allou Sergejevnou, rozenou von Štejger (1909–1987),[2] 31. ledna 1930 se jim narodil syn Sergius (1930–2006), pozdější básník a spisovatel.[4] V roce 1933 odešla jeho žena se synem do Švýcarska. Sám Golovin odešel do Paříže. Jeho oficiální policejní odhláška z pražského bydliště je z roku 1940.[2]
Byl členem skupiny Skify (Skythové), kterou v Praze založil Sergej Alexandrovič Mako.[5] Se skupinou vystavoval na její druhé výstavě ve Francouzském ústavu Ernesta Denise v roce 1932.[6]
Není známo, zda se věnoval sochařství i po svém odchodu do Francie.
Dílo
Jeho díla byla součástí Karáskovy sbírky a dnes jsou uložena v Památníku národního písemnictví. Jsou to například plastiky:
- Génius architektury
- Tatarský hráč na mandolinu
- Hlava malíře Kifeliho
- Kormidelník
- Zrození Rusi[7]
Další díla
- portrét Dr. Burdy
- portrét A. Blocha
- portrét Dr. Pavlaty
- portrét dítek MUDr. France
- Kristus
- Malíř-světec Rublev
- Mona Lisa
Odkazy
Literatura
- POSTNIKOV, Sergej Porfirejevič. Russkije v Prage 1918-1928 g.g.. Praha: Volja Rossii, 1928.
- reprint Praha : Národní knihovna v Praze, 1995
- KARÁSEK ZE LVOVIC, Jiří. Al. S. Golovin. Hovory Sfinx. 1929, čís. 5, s. 86.
- heslo Alexandr Sergejevič Golovin. In: Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek 2 / 2. S. 891.
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Golovin, Alexandr Sergejevič, s. 264.
Poznámky
- ↑ V některých dokladech je uváděn i rok 1905. Rodný list je ale datován 1904.
- ↑ a b c d Národní archiv, fondy PŘ 1931-1940 a MZV-RPA
- ↑ AXENFELD, Theodor; ELSCHNIG, Anton. Handbuch der gesamten Augenheilkunde. Berlin: Julius Springer, 1918. Dostupné online.
- ↑ Stránka rodiny Golovin
- ↑ LAHODA, Vojtěch. Proměny realismu a kubismu v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda, Mahulena Nešlehová. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0630-3. Svazek 2.. S. 139–140.
- ↑ HAUSER, Jakub. Jsme Skythové - jsme Asiaté my - : eurasijství a umění meziválečné generace ze Sovětského svazu. Umění. 2009, roč. 57, čís. 2, s. 148–171. ISSN 0049-5123. U tohoto článku jsou i dvě fotografie soch A. Golovina.
- ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Golovin, Alexandr Sergejevič, s. 264.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Sergejevič_Golovin |
