| Alexej Larionovič Tolbuzin | |
|---|---|
| vojevoda Albazinu | |
| Ve funkci: 1682 – 1686 | |
| Panovník | Fjodor III. Alexejevič |
| Narození | 17. století Tobolsk |
| Úmrtí | 16. června 1686 Albazin |
| Národnost | ruská |
| Země | Rusko |
| Rodiče | Ilarion Borisovič Tolbuzin |
| Děti | Pjotr, Fjodor |
| Náboženství | pravoslavný |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alexej Larionovič Tolbuzin (? — 16. června 1686 Albazino) byl ruský vojevůdce a administrátor, syn Ilariona Tolbuzina, v letech 1662–1668 něrčinského správce (prikazčika), později vojevody Ťumenského.
V dubnu 1676 do Tobolska došlo rozhodnutí moskevského Sibiřského prikazu, podle něhož Ilarion Tolbuzin dostal podruhé místo správce v Něrčinsku a jeho syn Fadděj Tolbuzin byl jmenován správcem v sousedním Albazinu. Ale po cestě z Moskvy do Tobolska Fadděj zemřel. Náhradou byl do Albazinu jmenován druhý Ilarionův syn Alexej.[1] Oba koncem června 1676 s nákladem zbraní a střeliva vyrazili z Tobolska na východ, ale Ilarion po cestě zemřel[2] v Rybinském ostrohu (na Angaře). Alexej pokračoval v cestě a 15. února 1678 dorazil do Albazinu. Mezitím roku 1677 přešel Albazin a Něrčinsk z Tomského do nově zřízeného Jenisejského razrjadu a do Albazinu byl jmenován nový správce, Grigorij Lonšakov, který na místo přišel 8. února 1678. Albazin tak oficiálně převzal od dosavadního správce Ljubima Jevsevjeva v polovině února Alexej Tolbuzin a koncem února Lonšakov.[1] Tolbuzin začátkem dubna přišel do Něrčinska, kde o týden později zemřel tamní správce Pavel Šulgin. Místní posádka a domorodci se podřídili Tolbuzinovi a poslali do Jenisejska žádost o jeho jmenování správcem. Tolbuzin pak řídil Něrčinsk dokud nepřijel, v polovině října 1678 jmenovaný, nový správce Andrej Stroganov.[1]
V souvislosti s boji s říší Čching o Poamuří byl roku 1683 Albazin vydělen z podřízenosti Něrčinsku a povýšen na samostatné vojevodství, prvním vojevodou se stal Alexej Tolbuzin. Na místo dorazil v květnu 1684. Srážky s čchingskými oddíly pokračovaly zbytek roku a následujícího roku a v červnu 1685 přerostly v první obležení Albazinu. Kvůli převaze nepřítele se Rusové po dvou týdnech vzdali a odešli do Něrčinska.[3] Když však zjistili, že se čchingská armáda stáhla, vrátili se a znovuvybudovali město. Čchingové reagovali novým útokem a druhým obležením Albazinu od července 1686 do května 1687, jemuž se Rusové ubránili.[4] Alexej Tolbuzin však padl ještě v červenci 1686, po několika dnech bojů, velení nad Albazinem poté převzal jeho zástupce Afanasij Ivanovič Bejton.[4][5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алексей Ларионович Толбузин na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c ТРУХИН, В. И. Первая Даурская служба Алексея Толбузина. In: ХII Дорохинские чтения. Албазино: Амурский областной краеведческий музей, 2019. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Krasnoštanov, s. 228–229.
- ↑ АЛЕКСАНДРОВ, Вадим Александровин. Россия на дальневосточных рубежах (вторая половина XVII в.). 1. vyd. Москва: Наука, 1969. S. 129–134. (rusky) Dále jen Alexandrov.
- ↑ a b Alexandrov, s. 135–142.
- ↑ АНО Иркипедия. Толбузин, Алексей Ларионович [online]. АНО Иркипедия, 2011, rev. 2015-3-25 [cit. 2018-10-04]. Podle Иркутск. Историко-краеведческий словарь. - Иркутск, 2011. Dostupné online. (rusky)
Literatura
- Бартенев Ю. Герои Албазина и Даурской земли // Рус. архив. — 1899. — Кн. 1., Вып. 2.
ПУЗАНОВ, В.Д. Род Толбузиных - воевод Забайкалья в XVII веке. In: ДРОБОТУШЕНКО, Е. В. Приграничный регион в историческом развитии: партнёрство и сотрудничество : материалы междунар. науч. конф. : [в 3 ч.] Часть 2. Чита: ЗабГУ, 2017. Dostupné online. S. 31—35. (rusky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alexej_Larionovič_Tolbuzin |
