| Alexios II. Komnenos | |
|---|---|
| Byzantský císař | |
 Císař Alexios II. Komnenos | |
| Doba vlády | 1180–1183 |
| Narození | 1169 Konstantinopol |
| Úmrtí | říjen 1183 Konstantinopol |
| Pohřben | Berlín |
| Předchůdce | Manuel I. Komnenos |
| Nástupce | Andronikos I. Komnenos |
| Manželka | Agnes Francouzská |
| Dynastie | Komnenovci |
| Otec | Manuel I. Komnenos |
| Matka | Marie Antiochijská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexios II. (řecky Αλέξιος Β’ Κομνηνός, Alexios II Komnēnos, někdy latinsky Alexius II. Comnenus; 14. září 1169 – říjen 1183, Konstantinopol), syn byzantského císaře Manuela I. Komnena a jeho druhé ženy Marie z Antiochie, byl byzantským císařem v letech 1180 až 1183.
Život
Alexios se narodil jako jediný legitimní syn císaře Manuela a jeho druhé choti, antiochijské princezny Marie. Alexiovo narození zřejmě způsobilo zrušení zasnoubení jeho sestry Marie a despoty Alexia (pozdějšího uherského krále Bély III.) a z toho plynoucí zánik despotových nástupnických práv na císařský trůn, které přešly na vytouženého Manuelova syna Alexia. Manuel byl v době Alexiova narození již padesátiletý (*1118) a zemřel, aniž syn dospěl – v září roku 1180 ve věku jedenašedesáti let. Krátce před smrtí ještě oslavil svatbu Alexia s dcerou francouzského krále Ludvíka VII. Agnes. Alexiovi bylo tehdy jedenáct let a poručnické vlády se ujala v Konstantinopoli nenáviděná, prolatinsky orientovaná císařovna vdova Marie (Xene), za jejíž vlády Byzanc přišla o nadvládu na Balkáně: srbský župan Stefan Nemanja a uherský král Béla III. (despota Alexios, který se roku 1173 ujal ve své domovině vlády) se osamostatnili a vymkli se vrchní kontrole byzantského císaře, pod kterou za Manuelovy vlády byli. Ani ve vnitřní politice nebyla Alexiova regentka úspěšná – proti prolatinské vládě v Konstantinopoli vypuklo povstání a povstalci povolali do čela bratrance zesnulého Alexiova otce, Andronika Komnena, velmi protilatinsky orientovaného. Povstání skončilo pro Alexiovu matku nešťastně: byla Andronikem zbavena regentství a nakonec zardoušena (1182). Pro Alexia to bylo ještě krutější tím, že byl donucen podepsat matčin ortel smrti. Regentské vlády se ujal (nebo přesněji řečeno trůn uzurpoval) Andronikos Komnenos, který obrátil v dosavadní politice říše: rozvázal dohody a narušil dobré vztahy s křižáckými státy, pěstované komnenovskými císaři Alexiem I., Janem II., Manuelem I. i regentkou Marií a naopak uzavřel spojenectví se sultánem Saladinem. Uzurpátorovi Andronikovi to nestačilo, a tak ve druhé polovině roku 1183 zbavil života i právoplatného císaře, tehdy čtrnáctiletého Alexia II., a ujal se jako Andronikos I. Komnenos samostatné vlády.
Literatura
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. 529 s. ISBN 80-200-0454-8.
- HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2.
- DORAZIL, Otakar. Vládcové v dějinách Evropy (800–1648) 2. Klatovy: Almyn, 1992. 208 s. ISBN 80-901316-1-1.
- DRŠKA, Václav; PICKOVÁ, Dana. Dějiny středověké Evropy. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2004. ISBN 80-86493-11-3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexios II. Komnenos na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Manuel I. Komnenos |
Byzantský císař 1180–1183 |
Nástupce: Andronikos I. Komnenos |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alexios_II._Komnenos |
