| Alfred Seifert | |
|---|---|
 Alfred Seifert (kreslil Josef Mukařovský 1885) | |
| Narození | 6. září 1850 Praskolesy Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 6. února 1901 (ve věku 50 let) Mnichov Německá říše  Německá říše |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | malíř a ilustrátor |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alfred Seifert (6. září 1850 Praskolesy[1] – 6. února 1901 Mnichov) byl česko-německý malíř, proslulý podobiznami žen.
Život
Narodil se v Praskolesích, ale během několika měsíců se s rodiči odstěhoval do nedalekých Hořovic.[2] Jako dítě vážně onemocněl, čtyři roky nemohl chodit a dva roky strávil v ortopedickém ústavu. Místo dětských her se věnoval kreslení a brzy se v něm probudilo výtvarné nadání.[3] Jeho prvními učiteli byli Karel Würbs, inspektor stavovské obrazárny na Pražském hradě, a krajinář Alois Kirnig. Po dvou letech studia na malostranském gymnáziu byl v roce 1869 přijat na mnichovskou malířskou akademii. Samostatnou dílnu si v tomto městě otevřel roku 1876.[2]
Seifertovou specialitou byly ženské portréty, především sentimentálně laděné dívčí hlavičky, označované jako „seifertovský typ“.[4] Kritika oceňovala jak promyšlenou kompozici obrazů, tak i jemnou propracovanost, harmonickou barevnost a příjemnou náladu.[3]
Většinu života strávil Seifert v Německu. V Čechách byl osobně téměř neznámý[5], i když tu občas vystavoval a jeho černobílé reprodukce se pravidelně objevovaly v časopise Světozor. Někdy mu v domácích kruzích vytýkali, že není dostatečně vlastenecký, protože dává přednost zahraničním tématům před českými. To lze ovšem snadno vysvětlit finančními ohledy - z existenčních důvodů musel malovat takové obrazy, jaké bylo mnichovské publikum ochotné kupovat. V Čechách jeho díla příliš na odbyt nešla, i když se snažil vyjít vstříc (například historický výjev Jan Augusta přijímá návštěvu Filipíny Welserovy čekal dlouho na kupce).[3] Kostelu ve svém rodišti věnoval obraz Zdrávas[2], představující dospívající dívku modlící se k Panně Marii.[6]
K jeho známým dílům patří: Ofelie, Titanie, Východ za bránu, Jaro lásky, Vypravování o strašidlech.[2]
Galerie
-
Alfred Seifert - promenáda -
Alfred Seifert - kráska u dveří -
Alfred Seifert – snění (kolem 1910) -
Alfred Seifert - Hypatie (kolem 1901) -
Alfred Seifert - zamyšlená (kolem 1901)
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Praskolesy
- ↑ a b c d WEITENWEBER, Vilém. Alfred Seifert. Zlatá Praha. 8. 1885, roč. 2, čís. 32, s. 467. Dostupné online.
- ↑ a b c Alfred Seifert. Světozor. 6. 1884, roč. 18, čís. 25, s. 302. Dostupné online.
- ↑ Alfred Seifert. Zlatá Praha. 2. 1901, roč. 18, čís. 15, s. 180. Dostupné online.
- ↑ Alfred Seifert. Zlatá Praha. 3. 1901, roč. 18, čís. 17, s. 204. Dostupné online.
- ↑ WEITENWEBER, Vilém. Na modlitbách. Zlatá Praha. 8. 1885, roč. 2, čís. 32, s. 467. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Seifert na Wikimedia Commons - Alfred Seifert v informačním systému abART
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alfred_Seifert |
