Alodium, také alod nebo allod je staré označení pro úplné vlastnictví nemovitostí a statků, s nimiž mohl alodiální vlastník nakládat zcela volně, mohl je užívat i zcizovat, původně dokonce aniž by z nich platil daně. Alod je tedy protikladem držení feudálního čili léna, jež zůstávalo ve vlastnictví lenního pána a leník měl pouze právo užívání, často spojené s různými povinnostmi vůči lennímu pánovi.
Konkrétní vlastnické vztahy byly zakotveny v právním systému příslušnému dané lokalitě a historické době a jejich písemná evidence zakládala a dosud zakládá právní kontinuitu vztahů k majetku. Na to navazovaly daňová správa, dědické nároky, prodej a koupě aj. podle příslušných právních norem.[1]
Původ a rozšíření
Slovo alod snad svědčí o germánském původu, pokud je skutečně odvozeno od slov all (celý, úplný) a ódh (majetek). Alod se také vyskytoval u všech germánských národů, s výjimkou Velké Británie, kde dodnes platí, že všechna země v principu patří Koruně. Běžný způsob vlastnění, takzvaná fee simple, však dnes omezuje vlastníka jen v tom, že nemovitost může být vyvlastněna za náhradu a že se z ní platí daně. Se zánikem feudálních vztahů pojem alod ztratil na významu a pokud se ještě používá, znamená prostě „plné vlastnictví“.
V historii Zemí koruny české a v souvisejícím období Habsburské monarchie se vytvořily a uplatňovaly tyto druhy vlastnictví:
- státní – královské, komorní
- veřejné – majetky obcí, měst atp.
- církevní – majetky arcibiskupské, biskupské, klášterní (řádové), benefiční, kostelní apod.
- soukromé, které se do roku 1924 obvykle dělily na formu fideikomisní (svěřenskou), u které majetek přecházel jen na členy určité rodiny, rodu (aby bylo zabráněno jeho drobení), nebo alodiální s možnosti volného nakládání.
- družstevní – vzniklé podle zákona č. 70/1873 ř. z. z majetku fyzických a později i právnických osob (obcí).
Alodiální statky v Československu vznikaly nově zejména v rámci pozemkové reformy od roku 1921.[2]
Podle zákona o zrušení svěřenectví z roku 1924[3] byly převedeny specifikované fideikomisy na alodiální formu držby, často do vlastnictví obcí a měst.
Odkazy
Reference
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Alod (sv. 1, str. 943)
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Alod v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (anglicky) Stránky o Allodial title
- (anglicky) Soudní spor o alodiální vlastnictví
- (anglicky) Nevada Allodial Title.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alodiální_statek |
