Anonymita je utajení totožnosti osoby, případně instituce. Rozlišuje se anonymita záměrná a nezáměrná. S nezáměrnou anonymitou se setkáváme především v historii, kde je důsledkem nedochování některých informací. Záměrná anonymita bývá volena osobou či instituci z důvodu zachování soukromí či vyhnutí se důsledkům svého jednání.
Požadavek anonymity v sociologickém výzkumu
Anonymita v sociologickém výzkumu je chápána jako respektování důvěrného charakteru poskytnutých informací. Pojí se s hromadným zpracováním dat a nemožností identifikace jednotlivých respondentů. Příslib anonymity vede k větší ochotě osob spolupracovat a poskytovat pravdivé údaje. U jednotlivých technik se výrazně liší možnosti zachování anonymity. Vysoká míra anonymity je u novinových, rozhlasových, televizních či internetových anket, kde nedochází ani k výběru respondentů. Naopak u technik, které jsou založeny na přímém kontaktu, jako je interview nebo přímé pozorování, není možné anonymitu zcela zaručit.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu anonymita na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Anonymita |
