Anténór (starořecky Ἀντήνωρ, působil kolem roku 520 před Kr.) byl řecký sochař z přelomu 6. a 5. století před Kr.[2] Působil v Athénách a byl činný přibližně v letech 530 až 500 před Kr.[3] Vytvořil slavné bronzové sousoší Harmodia a Aristogeitóna (známé i pod jménem Tyranobijci; zobrazení mužové v roce 514 př. Kr. zabili aténského tyrana Hipparcha).[2] Toto dílo po pádu Atén v roce 480 před Kr. odvezli Peršané, ale už kolem roku 477 před Kr. bylo nahrazeno novým sousoším od sochařů Kritia a Nésióta,[4] které ve druhém století obdivoval i řecký cestovatel Pausanias.[5] Anténórovo původní dílo je ztraceno, neznáme jeho podobu (bylo zřejmě vytvořeno ještě v archaickém stylu). Anténór se pravděpodobně zasloužil i o výzdobu východního štítu Apolónova chrámu v Delfách.
Z jeho děl se zachovala socha kory č. 681 z aténské Akropole. Na podstavci měla nápis, který hlásal, že její tvůrci byli sochař Anténór a jeho otec Eumaros, slavný malíř[6] (v té době byly totiž všechny řecké sochy polychromované).[1][7] Socha zobrazuje ženský ekvivalent kúra, pochází z období kolem roku 520 před Kr. a představuje ještě typický styl řeckého archaického sochařství. Majestátní působící, přes dva metrů vysoká socha je důkazem architektonického chápání lidské postavy, což zdůrazňuje i ztuhlost drapérie a přísná frontálnost.
Na aténské Akropoli se našlo přes sedmdesát archaických soch těchto dívek (kor). Vytvořili je v 6. století před Kr. Jsou většinou zobrazeny v rouchu s krásnými záhyby a s květem nebo obětní nádobou v ruce a zdá se, jakoby byly připraveny tančit na počest některé z bohyň. Všechny oživuje záhadný „archaický úsměv“.[8]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anténor z Atén na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b José Pijoan. Dejiny umenia 2. [s.l.]: [s.n.] 61-377-82. S. 53.
- ↑ a b Lesley Adkins & Roy A. Adkins. Starověké Řecko. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7391-580-3. S. 398.
- ↑ Diana Bowder, Who was who in the Greek world, 776 BC-30 BC, str. 47
- ↑ José Pijoan. Dejiny umenia 2. [s.l.]: [s.n.] 61-377-82. S. 81.
- ↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. [s.l.]: [s.n.] 25-039-73. S. 37.
- ↑ Plínius Starší. Kapitoly o přírode. [s.l.]: [s.n.] 25-006-74. S. 270.
- ↑ Inscriptiones Graecae, IG I³ 628
- ↑ Vojtech Zamarovský. Grécky zázrak. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-06-00122-7. S. 238–239.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anténór z Atén na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Anténór_z_Atén |
