Antislavismus

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Antislavismus je nenávist vůči Slovanům.

Odvozeno od pojmu „slavismus“, což znamená „slovanství“.

Kořeny antislavismu lze klást do poloviny 19. století, kdy se začínají projevovat velkoněmecké ideje, při nichž dochází zejména v Rakousku-Uhersku k negativnímu vztahu Němců vůči slovanským národům. Další vlna antislavismu již v drsnější podobě přichází po první světové válce v Československu, kdy někteří Němci (např. Rudolf Lodgman von Auen) přicházejí s úvahami o vystěhování Čechů na území západně od Rýna či do východního Pruska. Vyvrcholením antislavismu se však stává období 30. let 20. století, kdy se v Německu ujal moci Adolf Hitler, který nastolil program likvidace, genocidy a deportací slovanských národů. Podle této teorie nadřazenosti árijské rasy byly ostatní negermánské národy - mezi nimi i Slované - považovány jako méněcenné.

Jejich státní útvary v Evropě se měly stát „německým životním prostorem“. V Protektorátu Čechy a Morava byla započata realizace tohoto programu pod názvem „Konečné řešení české otázky“. Největší oběti německého antislavismu byly v Sovětském svazu, v Jugoslávii a v Polsku (viz článek Oběti druhé světové války), kde značné množství mrtvých civilních osob tvoří ti, kteří se stali obětí genocidy, deportací, totálního nasazení a ostatních německých válečných zločinů.

Související články

• Antigermanismus

Literatura

• BOREJSZA, Jerzy W., 1988. Antyslawizm Adolfa Hitlera. Warszawa: Czytelnik. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BOREJSZA, Jerzy W., 1989. La politique nazie d'extermination. Paris: Albin Michel. Dostupné online. Kapitola Racisme et antislavisme chez Hitler, s. 57–74. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• FAGARD, Michel, 1977. L'antislavisme allemand a travers les publications specialisees des annees 1914 a 1921. Paris: Université de Paris VIII. (Thèse de doctorat). Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• FERRARI-ZUMBINI, Massimo, 1994. Grosse Migration und Antislawismus: Negative Ostjudenbilder im Kaiserreich. Jahrbuch für Antisemitismusforschung. S. 194-226. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• JAWORSKA, Sylvia, 2011. Anti-Slavic imagery in German radical nationalist discourse at the turn of the twentieth century: A prelude to Nazi ideology?. Patterns of Prejudice. S. 435-452. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-22. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• LEIBERICH, Michel, 1977. L'antislavisme allemand dans la vie politique et quotidienne du kulturkapampf à la veille de la première guerre mondiale. Paris: Université de Paris VIII. (Thèse de doctorat). Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• LIBRETTI, Giovanni, 1998. The Presumed Antislavism of Engels. Beiträge zur Marx-Engels-Forschung. S. 191-202. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• SERRIER, Thomas, 2004. Normes culturelles et construction de la déviance. Paris: École pratique des hautes études. Dostupné online. Kapitola Antislavisme et antisémitisme dans les confins orientaux de l'Allemagne au XIXe siècle, s. 91–102. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WOLLMAN, Frank, 1968. Slavismy a antislavismy za jara národů. Praha: Academia. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.