Antonín Raymond

Antonín Raymond
Antonín Raymond
Rodné jméno	Antonín Riemann
Narození	10. května 1888 Kladno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. listopadu 1976 (ve věku 88 let) nebo 25. října 1976 (ve věku 88 let) New Hope Spojené státy americké Spojené státy americké
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	architekt
Ocenění	Řád vycházejícího slunce Čestné občanství města Kladna
Choť	Noémi Raymond[1]
Rodiče	Alois Reimann a Růžena Reimannová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Raymond (Reimann; 10. května 1888, Kladno – 21. listopadu 1976, Pensylvánie) byl český architekt, který studoval v Praze a žil v Japonsku a USA. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku.^[2] Podle architekta Davida Vávry "je nejplodnější český architekt 20. století a rozhodně jeden z nejoriginálnějších".^[3]

Život

Antonín Raymond (rodným jménem Antonín Reimann) pocházel z rodiny kladenského židovského obchodníka Aloise Reimanna. V místech jeho rodného domu na jižní straně náměstí starosty Pavla dnes stojí bankovní palác (čp. 14), na jehož nároží zmiňuje někdejšího rodáka pamětní deska. Na Kladně žil do roku 1903. Studoval na kladenské reálce, později na České polytechnice v Praze, kterou dokončil v roce 1909.

V následujícím roce emigroval do Spojených států amerických. Od roku 1916 spolupracoval s Frankem Lloydem Wrightem v jeho kancelářích v Taliesin, v Spring Green a na stavbě Imperial Hotelu v Tokiu v roce 1919, která byla jednou z mála budov, které vydržely Velké zemětřesení v Kantó v roce 1923^[4]. Poté zůstal v Japonsku. V letech 1926 až 1939 v Tokiu také působil jako honorární konzul Československa, tedy až do roku, kdy československá diplomacie a ministerstvo zahraničních věcí ČSR bylo zrušeno po okupaci nacistickým Německem. Exekvatur (konzulské povolení) mu japonskou vládou bylo uděleno dne 11. září 1926 a československý konzulát tak Raymond mohl otevřít již 21. září 1926.

Mezi lety 1939 a 1949 pracoval opět v USA, kde v roce 1945 v New Yorku založil kancelář spolu s dalším českým architektem Ladislavem Lelandem Radem, nazvanou Raymond & L. L. Rado. Po roce 1948 se vrátil do Japonska, kde pracoval do roku 1973. Poté se znovu vrátil do USA.

Ocenění

• V roce 1956 byl vyznamenán čestnou medailí od American Institute of Architects;
• v roce 1964 získal japonský řád Vycházejícího slunce.
• 27. října 2010 mu město Kladno udělilo čestné občanství in memoriam, slavnostní ocenění za rodinu převzala kladenská archivářka PaedDr. Irena Veverková;^[5]
• v kladenském Rozdělově je po něm pojmenována ulice Antonína Raymonda

• Cena architekta Antonína Raymonda je studentská architektonická soutěž kterou vyhlašují Statutární město Kladno a architekt David Vávra ve spolupráci s Českým centrem Tokio a Raymond Architectural Design Office, Inc.

Vybrané dílo

Japonsko

• Reinanzaka dům, Tokio (1924)
• Embassy vila, Nikkó (1929)
• Troedsson vila, Nikkó (1931)
• Tokio Golf klub, Asaka (1932)
• Letní dům, Karuizawa (1933)
• Morinosuke Kawasaki dům, Tokio (1934)
• Tetsuma Akaboshi dům, Tokio (1934)
• Raymond dům a studio, Azabu (1951)
• Reader’s Digest kancelář, Tokio (1951)
• Cunningham dům, Tokio (1954)
• St. Anselm kostel, Tokio (1954)
• Hayama vila, Hajama (1958)
• Nové studio, Karuizawa (1962)
• St. Paul kostel, Šiki (1963)

Indie

• dormitář Golconde, Puduččéri (1935)

Filipíny

• Kostel Sv. Josefa Dělníka (nazývaný lidově „Kostel rozhněvaného Krista“), Victorias City, Filipíny (1949)

Spojené státy americké

• Raymond Farm, New Hope, Pensylvánie (1939)

Galerie

• 
  Ehrisman house
• 
  Gunma Music Center
• 
  Old Clubhouse of the Fujisawa Country Club, Fujisawa, Kanagawa
• 
  kostel sv. Michaela v Saporu, 1961
• 
  kostel sv. Albana v Tokiu, 1956

Odkazy

Reference

Literatura

• Antonín Raymond : An Autobiography. 1. vyd. Rutland: Charles E. Tuttle Company, 1973. 328 s. (anglicky) 
• The Japan Architect 33, Spring 1999: Antonin Raymond. (anglicky)
• VEVERKOVÁ, Irena. Mladá léta světově známého architekta Antonína Raymonda. Slánský obzor: Ročenka Musejního spolku v Slaném. 1999, č. 6, s. 53-59. ISSN 1214-3847. (česky)
• VEVERKOVÁ, Irena. Antonín Raymond a Reimannové: Osud židovské rodiny ve XX. století. 1. vyd. Kladno: Patria, 2006. ISBN 80-239-7492-0. 
• LATER, Nancy Eklund. Crafting a modern world : The architecture of Antonin and Noémi Raymond. 1. vyd. New York: Princeton Architectural Press, 2006. Dostupné online. ISBN 1-56898-583-5. (anglicky) 
• VEVERKOVÁ, Irena. Šest japonských staveb Antonína Raymonda. 1. vyd. Kladno: Patria, 2013. ISBN 978-80-905169-2-2. (česky, japonsky) 
• ZETKOVÁ, Klára. Projektové vyučování: významné osobnosti Kladenska. Praha, 2013. 133 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Mikeska. s. 41–45,84–86. Dostupné online.
• MERTA, Dan a kol.; VEVERKOVÁ, Irena. 7x Antonín Raymond. 1. vyd. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 2015. 107 s. ISBN 978-80-905782-9-6. (anglicky) 
• FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Antonín Raymonnd, s. 183. 
• ČAPKOVÁ, Helena; KITAZAWA, Kóiči. Antonín Raymond v Japonsku 1948–1976 : Vzpomínky přátel. 1. vyd. Praha: Aula, 2019. (česky, japonsky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Raymond na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Raymond
• Antonín Raymond v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Středočeská vědecká knihovna: Poválečná tvorba Antonína Raymonda očima jeho japonského žáka (přednáška 10/2019, Shigefumi R. Tsuchiya) (česky)
• Kladenskeosobnosti.cz: Antonín Raymond Archivováno 15. 12. 2019 na Wayback Machine. (česky)
• Archiweb.cz: Antonín Raymond (česky)
• Raymondsekkei.co.jp (japonsky) (anglicky)
• Antoninraymond.cz: Cena architekta Antonína Raymonda (česky)
• David Vávra vypráví o životě a díle Antonína Raymonda (1. díl) Archivováno 29. 5. 2020 na Wayback Machine. (česky)
• David Vávra vypráví o životě a díle Antonína Raymonda (2. díl) Archivováno 2. 8. 2020 na Wayback Machine. (česky)
• Ceskatelevize.cz: Šumné stopy : Japonsko - Antonín Raymond 1. díl (česky)
• Ceskatelevize.cz: Šumné stopy : Japonsko - Antonín Raymond 2. díl (česky)
• Ceskatelevize.cz: Šumné stopy : Antonín Raymond a jeho následovníci (česky)
• Ceskatelevize.cz: Hádanky domů života : Hostouň a Kladno (Antonín Ramyond) (česky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	AbARTP: 18404 Biblio: 42471f1b-369e-4ff2-a25a-d30358ed6c1a NKC: jn20030923036 BIBSYS: 90782378 BNF: cb16595405r (data) CiNii: DA02047865 GND: 121870286 ISNI: 0000 0000 8110 1778 LCCN: n87902959 NDL: 00453779 NLA: 35443932 NLI: 987007450297705171 NTA: 074669354 SNAC: w63211c5 SNK: 159070 SUDOC: 074433407 Trove: 954873 ULAN: 500030312 VIAF: 30404415 WorldCat Entities: E39PBJth9DTcv6YhhQqW4Rjpyd