Antonín Schmidt (architekt)

Antonín Schmidt
Rodné jméno	Antonín Václav Schmidt
Narození	1723 Praha-Malá Strana, Habsburská monarchie
Úmrtí	1783 (ve věku 59–60 let) neznámé místo, Habsburská monarchie
Povolání	architekt
Manžel(ka)	Josepha roz. Böhmová, Ludmila roz. Kraussová
Významná díla	kostel sv. Michaela archanděla ve Smržovce, kostel sv. Bartoloměje v Černoučku
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Schmidt či Johann Anton Schmidt^[1] (1723, Praha-Malá Strana – 1783, neznámé místo) byl pražský architekt období pozdního baroka a klasicismu druhé poloviny 18. století. Mezi jím navrhované stavby patřily nejčastěji kostely, měšťanské domy a šlechtická sídla. K jeho nejvýznamnějším dílům se řadí kostel svatého Michaela archanděla ve Smržovce, kostel svatého Bartoloměje v Černoučku a Kounický palác na Malé Straně v Praze.

Život

Architekt Antonín Schmidt se narodil roku 1723 na pražské Malé Straně v rodině malíře Jana Jiřího Schmidta (kolem 1691 – 1765).^[1][2] Pokřtěn byl 17. února 1723 jako Antonín Václav Schmidt. Patrně se nejprve vyučil malířem, poté studoval architekturu u Jana Ferdinanda Schora (1686–1767).^[1] Roku 1755 se oženil v malostranském kostele svatého Mikuláše s Josephou Böhmovou, dcerou místního sklenáře. Nejpozději od roku 1769 je uváděn jako „měšťan Malého Města pražského“. Následujícího roku se podruhé oženil s Ludmilou Kraussovou. S ní přivedl na svět čtyři potomky: Jana Antonína Štěpána (* 1771), Františka z Pauly Jana Eustacha (1777–1773), Marii Annu Františku (* 1775, † téhož roku) a Antonii Františku Helenu (1776–1777).^[1] Dospělosti se pravděpodobně dožil jen první syn Jan Antonín Štěpán. Přesné datum úmrtí Antonína Schmidta není známé, patrně zemřel roku 1783.

Dílo

Antonín Schmidt patří k významným architektům období pozdního baroka a klasicismu.^[1] Známé jsou jeho stavby z let 1761–1783. Ve své tvorbě se soustředil především na sakrální stavby, měšťanské domy a šlechtická sídla. Jeho plány se vyznačovaly vysokou kvalitou výtvarného zpracování.^[1]

Dílo Antonína Schmidta (výběr)

• po roce 1760 – stavba kostnice v Pecce (zanikla na konci 19. století)
• 1761–1777 – stavba kostela svatého Prokopa v Sobčici
• 1764 – úpravy kostela svatého Martina v Mladé Vožici
• 1766 – stavební úpravy na Salmovském (Braunově) domě na Novém Městě v Praze
• 1766 – přestavba věže kostela svatého Václava v Chlumu u Nalžovic^[3]
• 1766–1781 – kostel svatého Michaela archanděla ve Smržovce
• 1767 – stavba fary v Lobendavě
• 1769 – přestavba západního křídla Faustova domu na pražském Novém Městě a areál u kostela svatého Jana Nepomuckého na Skalce
• 1769 – stavba kaple svatého Jana Nepomuckého v Železném Brodě
• 1769–1774 – stavba kostela svatého Bartoloměje v Černoučku
• 1770–1771 – pravděpodobně stavba loveckého zámečku Šternberk u Brtníků (zbořen roku 1994)
• 1771–1781 – přestavba zámku v Zahrádkách
• 1772 – přestavba kostela svatého Petra a Pavla v Řeporyjích
• 1773–1775 – přestavba Kounického paláce na Malé Straně
• 1775–1777 – plány pro stavbu kaple svaté Anny na Anenském vrchu v Lobendavě
• 1776–1779 – přestavba koleje jezuitů na Karlově náměstí v Praze
• 1783 – plány na stavbu fary ve Velkém Šenově
• blíže neurčená stavba pivovaru ve Slaném

Galerie

• 
  Kostel svatého Prokopa v Sobčicích
• 
  Kostel svatého Martina v Mladé Vožici
• 
  Kostel svatého Michaela archanděla ve Smržovce
• 
  Fara v Lobendavě
• 
  Kaple svatého Jana Nepomuckého v Železném Brodě
• 
  Kostel svatého Bartoloměje v Černoučku
• 
  Lovecký zámek Šternberk u Brtníků
• 
  Kostel svatého Petra a Pavla v Řeporyjích
• 
  Kaple svaté Anny v Lobendavě
• 
  Průčelí Kounického paláce

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Schmidt na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: xx0303747 VIAF: 4728169181068469050002