| Antonín Stevens | |
|---|---|
 Autoportrét Antonína Stevense v pozdním věku | |
| Rodné jméno | Antonín Arnošt Stevens ze Steinfelsu |
| Narození | kolem 1608 Praha České království  České království |
| Úmrtí | asi 1675 Praha České království České království |
| Povolání | malíř |
| Rodiče | Pieter Stevens |
| Děti | Jan Jakub Stevens ze Steinfelsu |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Stevens, celým jménem Antonín Arnošt Stevens ze Steinfelsu (asi v roce 1608, Praha – kolem roku 1675, tamtéž), byl pražský malíř druhé třetiny 17. století, vedle Karla Škréty další významný tvůrce raného baroka v Čechách. Maloval portréty a náboženské obrazy, věnoval se nástěnné malbě, doložena je také jeho inventorská činnost v oblasti grafiky.
Život a dílo
Byl synem v Praze usedlého vlámského malíře specializovaného na krajinomalbu Pietera Stevense († po roce 1626), který nejspíš roku 1590 přišel na dvůr císaře Rudolfa II. Základům malířského řemesla se naučil patrně u svého otce, rozhodující byla studijní cesta v první polovině třicátých let 17. století, uskutečněná nejspíš po Německu a Nizozemí. Po svém návratu do Prahy roku 1635 zaznamenal Antonín Stevens rychlý kariérní vzestup. Jeho prvními klienty byli malostranští augustiniáni-poustevníci, na jejichž postranním právu si zakoupil dům. Portrétoval císaře Ferdinanda III. a v roce 1640 je doložen ve Vídni, kde se o jeho služby ucházel kníže Gundakar z Lichtenštejna. Pro církevní instituce v Praze maloval oltářní plátna a obrazové cykly (řada menších oltářních pláten pro malostranské augustiniány u sv. Tomáše a monumentální plátno pro hlavní oltář v chrámu P. Marie Vítězné na Malé Straně, cyklus premonstrátských světců pro strahovský klášter), byl také žádaným portrétistou vysoké aristokracie a členů císařské rodiny.
I když ve čtyřicátých letech 17. století byl Stevens zastíněn talentovanějším Karlem Škrétou, získával i nadále prestižní zakázky. Oproti italsky orientovanému Škrétovi byla Stevensovi zdrojem poučení vlámská malba, ve své rozmanité tvorbě se orientoval na nejrůznější předlohy, a to i italských umělců. Do zralého tvůrčího období spadají rozměrná plátna na hlavních oltářích v chrámech P. Marie Sněžné na Novém Městě či sv. Jiljí na Starém Městě, menší malby v chrámech P. Marie Pod Řetězem a P. Marie před Týnem, případně malířská výzdoba hlavních oltářů v kostelech sv. Václava v Bělé pod Bezdězem a sv. Víta v Kojeticích u Neratovic. V závěru života vytvořil trojici obrazů pro hlavní oltář děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Žatci.
Roku 1640 obdržel Antonín Stevens od císaře Ferdinanda III. titul komorní malíř, roku 1643 byl nobilitován hrabětem Jaroslavem Bořitou z Martinic a obdržel predikát ze Steinfelsu, něm. von Steinfels.
Antonín Stevens byl ženat s Annou Marií Breglovou (Preglovou), s kterou měl celkem osm dětí. Malířskému umění se věnovali dva synové Pavel Antonín Stevens (asi 1641–1692) a Jan Jakub Steinfels (1651–1730), z nichž druhý byl specialistou na nástěnnou malbu.
Galerie
-
Obraz Panna Maria se přimlouvá u Nejsv. Trojice za vítězství katolického vojska v bitvě na Bílé hoře od Antonína Stevense z hlavního oltáře v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně z roku 1641 -
Detail ze Stevensova obrazu Panna Marie Vítězná z kostela P. Marie Vítězné na Malé Straně z roku 1641 -
Antonín Stevens, Ukřižování v kostele sv. Tomáše na Malé Straně z roku 1656 -
Antonín Stevens, Mučednictví sv. Václava z roku 1666, Bělá pod Bezdězem, kostel sv. Václava -
Antonín Stevens, Milostná pieta v Prešpurku a umírající Jaroslav Bořita z Martinic, Vlastivědné muzeum ve Slaném
Odkazy
Literatura
- VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3.
- Štěpán Vácha: Antonín Stevens ze Steinfelsu: Nové poznatky k jeho původu, životu a tvorbě. In: Karel Škréta a malířství 17. století v Čechách a Evropě. Sborník příspěvků z odborného kolokvia pořádaného Národní galerií v Praze v klášteře sv. Anežky České ve dnech 23.–24. března 2010, ed. Lenka Stolárová, Praha 2011, s. 99–114. ISBN 978-80-7035-463-6.
- Štěpán Vácha: Karel Škréta a Antonín Stevens. In: Lenka Stolárova – Vít Vlnas (edd.), Karel Škréta (1610–1674): Život a dílo, Praha 2010, s. 453–473. ISBN 978-80-7035-458-2.
- Štěpán Vácha: K rané tvorbě pražského malíře Antonína Stevense ze Steinfelsu. In: Jiří Kroupa – Michaela Šeferisová Loudová – Lubomír Konečný (edd.), Orbis artium: K jubileu Lubomíra Slavíčka, Brno 2009, s. 165–174. ISBN 978-80-210-4972-7.
- Michal Fiala - Jan Županič: Stevens ze Stainfelsu, in: www.novanobilitas.eu.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Arnošt Stevens ze Steinfelsu na Wikimedia Commons - Vlastivědné muzeum ve Slaném: Obraz Milostná pieta v Prešpurku a umírající Jaroslav Bořita z Martinic.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Antonín_Stevens |
