Ariel Behar

Ariel Behar
Ariel Behar na French Open 2021
Přezdívka	Ari, Ruso[1]
Stát	Uruguay Uruguay
Datum narození	12. listopadu 1989 (34 let)[2]
Místo narození	Montevideo, Uruguay[2]
Bydliště	Montevideo, Uruguay[2]
Výška	180 cm[2]
Hmotnost	80 kg[2]
Profesionál od	2006
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	845 211 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	1–5
Nejvyšší umístění	823. místo (17. února 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů	93–104
Tituly	3 ATP, 23 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění	34. místo (6. května 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2024)
French Open	2. kolo (2022, 2023)
Wimbledon	čtvrtfinále (2023)
US Open	3. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2023)
French Open	2. kolo (2022)
Wimbledon	1. kolo (2021, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240506a6. května 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ariel Behar (* 12. listopadu 1989 Montevideo) je uruguayský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet sedm titulů ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2014 na 823. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2024 na 34. místě. Trénují ho Miguel Pastura a James Langford. Připravuje se v Londýně a Madridu.^[1][2]

V uruguayském daviscupovém týmu debutoval v roce 2009 bogotským úvodním kolem 1. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž s Marcelem Felderem prohráli čtyřhru s párem Alejandro Falla a Juan Sebastián Cabal. Kolumbijci zvítězili 5:0 na zápasy. Do června 2024 v soutěži nastoupil k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–5 ve dvouhře a 4–8 ve čtyřhře.^[4]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2004, když na turnaji s dotací 10 tisíc dolarů v rodném Montevideu zasáhl do čtyřhry s krajanem Salvadorem Sassonem. V úvodním kole uhráli pouze jeden gam na Chilany Jorgeho Aguilara s Felipem Paradou.^[3] Během ledna 2011 vybojoval v této úrovni tenisu první titul na salvadorské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů, když ve finále čtyřhry s Italem Matteem Volantim přehráli Paraguayce Beníteze a Lópeze Cassacciho. Premiérovou trofej z challengerů si pak odvezl z kolumbijské Floridablanky v lednu 2012. V deblovém finále zdolal po boku Argentince Horacia Zeballose španělsko-italský pár Miguel Ángel López Jaén a Paolo Lorenzi.^[5][3]

Do semifinále čtyřhry na okruhu ATP Tour postoupil s Bělorusem Aleksandrem Burym na antukovém Estoril Open 2017.^[5][3] Ve finále pak debutoval v deblu Delray Beach Open 2021, kde v páru s Ekvádorcem Gonzalem Escobarem porazili americké bratry Christiana a Ryana Harrisonovi. Oba si připsali první kariérní trofeje.^[6] Jako poražení finalisté odešli s Escobarem z boje o titul na Argentina Open 2021 v Buenos Aires poté, co nestačili na bosensko-srbskou dvojici Tomislav Brkić a Nikola Ćaćić.^[7]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2017, když do hlavní soutěže postoupili s Burym až jako šťastní poražení z kvalifikace. V prvním kole čtyřhry však nenašli recept na novozélandsko-brazilské duo Marcus Daniell a Marcelo Demoliner po čtyřsetovém průběhu.^[5]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 11 (3–8)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	leden 2021	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Gonzalo Escobar	Christian Harrison Ryan Harrison	6–7(5–7), 7–6(7–4), [10–4]
Finalista	1.	březen 2021	Buenos Aires, Argentina	antuka	Gonzalo Escobar	Tomislav Brkić Nikola Ćaćić	3–6, 5–7
Vítěz	2.	duben 2021	Marbella, Španělsko	antuka	Gonzalo Escobar	Tomislav Brkić Nikola Ćaćić	6–2, 6–4
Finalista	2.	duben 2021	Bělehrad, Srbsko	antuka	Gonzalo Escobar	Ivan Sabanov Matej Sabanov	3–6, 6–7(5–7)
Finalista	3.	červen 2021	Stuttgart, Německo	tráva	Gonzalo Escobar	Marcelo Demoliner Santiago González	6–4, 3–6, [8–10]
Finalista	4.	leden 2022	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Gonzalo Escobar	Wesley Koolhof Neal Skupski	6–7(5–7), 4–6
Vítěz	3.	duben 2022	Bělehrad, Srbsko	antuka	Gonzalo Escobar	Nikola Mektić Mate Pavić	6–2, 3–6, [10–7]
Finalista	5.	červen 2022	Mallorca, Španělsko	tráva	Gonzalo Escobar	Rafael Matos David Vega Hernández	6–7(5–7), 7–6(8–6), [1–10]
Finalista	6.	únor 2023	Buenos Aires, Argentina	antuka	Nicolás Barrientos	Simone Bolelli Fabio Fognini	2–6, 4–6
Finalista	7.	říjen 2023	Antverpy, Belgie	tvrdý (h)	Adam Pavlásek	Petros Tsitsipas Stefanos Tsitsipas	7–6(7–5), 4–6, [8–10]
Finalista	8.	4. května 2024	Madrid, Španělsko	antuka	Adam Pavlásek	Sebastian Korda Jordan Thompson	3–6, 6–7(7–9)

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Čtyřhra (26 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	20110101aledna 2011	Salvador, Brazílie	antuka	Matteo Volante	José Benítez Daniel Alejandro López Cassaccia	6–3, 6–2
2.	20110801asrpna 2011	Guayaquil, Ekvádor	tvrdý	Guido Andreozzi	Alejandro González Felipe Mantilla	7–6(11–9), 4–6, [10–8]
3.	20120101aledna 2012	Bucaramanga, Kolumbie	antuka	Horacio Zeballos	Miguel Ángel López Jaén Paolo Lorenzi	6–4, 7–6(7–5)
4.	20120801asrpna 2012	Medellín, Kolumbie	antuka	Duilio Beretta	Nicolás Barrientos Michael Quintero	2–1skreč
5.	20140601ačervna 2014	Košice, Slovensko	antuka	Facundo Argüello	Andriej Kapaś Błażej Koniusz	6–4, 7–6(7–4)
6.	20150701ačervence 2015	Scheveningen, Nizozemsko	antuka	Eduardo Dischinger	Aslan Karacev Andrej Kuzněcov	0–0skreč
7.	20150701ačervence 2015	Middelkerke, Belgie	tvrdý	Sander Arends	Sander Gillé Joran Vliegen	6–7(1–7), 6–4, [10–7]
8.	únor 2016	Santo Domingo, Dominikánská republika	antuka	Giovanni Lapentti	Jonathan Eysseric Franko Škugor	7–5, 6–4
9.	červen 2016	Poprad, Slovensko	antuka	Andrej Golubjev	Lukáš Dlouhý Andrej Martin	6–2, 5–7, [10–5]
10.	listopad 2016	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Fabiano de Paula	Marcelo Arévalo Sergio Galdós	6–2, 6–4
11.	říjen 2017	Buenos Aires, Argentina	antuka	Fabiano de Paula	Máximo González Fabrício Neis	7–6(7–3), 5–7, [10–8]
12.	březen 2018	Punta del Este, Uruguay	antuka	Facundo Bagnis	Simone Bolelli Alessandro Giannessi	6–2, 7–6(9–7)
13.	březen 2018	Marbella, Španělsko	antuka	Guido Andreozzi	Martin Kližan Jozef Kovalík	6–3, 6–4
14.	červen 2018	Vicenza, Itálie	antuka	Enrique López Pérez	Facundo Bagnis Fabrício Neis	6–2, 6–4
15.	září 2018	Mallorca, Španělsko	tvrdý	Enrique López Pérez	Daniel Evans Gerard Granollers Pujol	bez boje
16.	květen 2019	Jerusalem, Izrael	tvrdý	Gonzalo Escobar	Evan King Julian Ocleppo	6–4, 7–6(7–5)
17.	červenec 2019	Praha, Česko	antuka	Gonzalo Escobar	Andrej Golubjev Oleksandr Nedověsov	6–7(4–7), 7–5, [10–8]
18.	září 2019	Janov, Itálie	antuka	Gonzalo Escobar	Guido Andreozzi Andrés Molteni	3–6, 6–4, [10–3]
19.	říjen 2019	Santo Domingo, Dominikánská republika	antuka	Gonzalo Escobar	Orlando Luz Luis David Martínez	6–7(5–7), 6–4, [12–10]
20.	říjen 2019	Lima, Peru	antuka	Gonzalo Escobar	Felipe Meligeni Alves Luis David Martínez	6–2, 2–6, [10-3]
21.	listopad 2019	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Gonzalo Escobar	Thiago Seyboth Wild Pedro Sakamoto	7–6(7–4), 7–6(7–5)
22.	leden 2020	Newport Beach, Spojené státy	tvrdý	Gonzalo Escobar	Antonio Šančić Tristan-Samuel Weissborn	6–2, 6–4
23.	srpen 2020	Todi, Itálie	antuka	Andrej Golubjev	Elliot Benchetrit Hugo Gaston	6–4, 6–2
24.	srpen 2020	Terst, Itálie	antuka	Andrej Golubjev	Tristan Lamasine Hugo Gaston	6–4, 6–2
25.	září 2020	Cordenons, Itálie	antuka	Andrej Golubjev	Hugo Nys Andrés Molteni	7-5, 6–4
26.	říjen 2020	Istanbul, Turecko	tvrdý	Gonzalo Escobar	Robert Galloway Nathaniel Lammons	4–6, 6–3, [10–7]
27.	květen 2023	Francavilla al Mare, Itálie	antuka	Nicolás Barrientos	Sander Arends Petros Tsitsipas	7–6(7–1), 3–6, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariel Behar na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ariel Behar na Wikimedia Commons
• Ariel Behar na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Ariel Behar na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Ariel Behar na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Ariel Behar na Facebooku