Arnošt Karel Hoyos

Arnošt Karel hrabě Hoyos
(litografie od Franze Würbela)
Narození	18. června 1830 Vídeň
Úmrtí	21. srpna 1903 (ve věku 73 let) Ternitz
Titul	hrabě
Choť	Eleonora Ida Paarová
Rodiče	Jindřich Alfons z Hoyos-Sprinzensteinu a Felicitas Zichyová
Děti	Marie z Clam-Gallasu Arnošt Karel Jindřich z Hoyos-Sprinzensteinu Ida Hoyosová z Sprinzensteinu Sophia z Hoyos-Sprinzensteinu
Příbuzní	bratr: Ladislaus Hoyos (1834–1901) bratr: Josef Hoyos (1839–1899) zeť: Franz Clam-Gallas (1854–1930) zeť: Karel IV. ze Schwarzenbergu (1859–1913) vnučka: Eleonora Clam-Gallasová (1887–1967) vnuk: Arnošt Schwarzenberg (1892–1979) vnuk: Karl Ernst Waldstein-Wartenberg (1897–1985) vnuk: Johannes Schwarzenberg (1903–1978) tchán: Karel Paar (1806–1881) děd: Jan Arnošt Hoyos (1779–1849)
Profese	politik
Commons	Ernst Karl von Hoyos-Sprinzenstein (1830-1903)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Karel Jindřich říšský hrabě z Hoyos-Sprinzensteinu (německy Ernst Karl Heinrich Reichsgraf von Hoyos-Sprinzensein, 18. června 1830, Vídeň – 21. srpna 1903, Stixenstein, Dolní Rakousy) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský politik druhé poloviny 19. století. Jako bohatý velkostatkář v Dolním Rakousku a člen Panské sněmovny patřil k významným osobnostem veřejného života ve Vídni, kde také získal čestné občanství. Byl též rytířem Řádu zlatého rouna.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Hoyosů původem ze Španělska a od 16. století usazeného v Rakousku.^[1] Narodil se jako starší syn c. k. komořího a guberniálního rady hraběte Jindřicha Alfonse Hoyose (1804–1854) a jeho manželky Felicie, rozené hraběnky Zichyové (1809–1880). Arnošt Karel po absolvování gymnázia nastoupil ke studiu práv na vídeňské univerzitě, které ale nedokončil. V roce 1848 vstoupil do armády, z níž odešel do výslužby v roce 1854 s hodností rytmistra. Téhož roku převzal po otci správu rodového majetku, v roce 1855 získal titul c. k. komořího a později byl jmenován i tajným radou (1873).^[2] Jako držitel fideikomisu byl od roku 1861 dědičným členem rakouské panské sněmovny,^[3] v letech 1861-1867 byl zároveň poslancem dolnorakouského zemského sněmu. V Panské sněmovně zastával několikrát funkci druhého místopředsedy, nejdéle v obdobích 1898–1900 a 1901–1903. K jeho soukromým zájmům patřila architektura, což projevil nejen na svých soukromých statcích, ale i ve veřejném působení. V rámci Panské sněmovny byl v letech 1874–1883 členem komise pro výstavbu nové budovy parlamentu a celkově měl zájem o urbanistický vývoj vídeňské Ringstraße. Zastával také funkce v řadě dalších organizací, institucí a spolků, v letech 1890–1903 byl například viceprezidentem rakouské společnosti Červeného kříže. V roce 1889 obdržel Řád zlatého rouna.^[4] Získal též čestné občanství ve Vídni.

Majetek

Po otci se v roce 1854 stal dědicem rodového majetku v Dolním Rakousku, kde patřil k nejbohatším velkostatkářům. Největším správním celkem byl velkostatek Hohenberg v podhůří Alp, kde ale rodina nesídlila, protože místní hrad byl již od 17. století zříceninou. Západně od Vídeňského Nového Města se rozkládaly rozsáhlé velkostatky Gutenstein a Stixenstein s celkovou rozlohou přes 15 000 hektarů půdy. Zámky Gutenstein a Stixenstein využívala rodina pro letní pobyty, dále se na těchto panstvích nacházely zříceniny hradů Puchberg a Stolzenwörth. K panství Stixenstein patřil pramen Stixensteinquelle, který Arnošt Karel daroval v roce 1864 státu. Pramen byl zakomponován do nově budovaného vídeňského vodovodu a stal se prvním moderním zdrojem pitné vody pro hlavní město. Dalším majetkem Hoyosů byl velkostatek Horn poblíž hranic s jižní Moravou, zdejší zámek byl také příležitostným rodinným sídlem. K Hornu patřil zámek Rosenburg, jehož pečlivé rekonstrukci do původní podoby se hrabě Hoyos věnoval několik desetiletí a zámek byl koncem 19. století zpřístupněn veřejnosti. Severně od Hornu patřil Hoyosům velkostatek Drosendorf, který zdědili v roce 1822 po rodině Sprinzensteinů a na základě toho začali užívat alianční jméno Hoyos-Sprinzenstein. Celková rozloha hoyosovských velkostatků v Dolním Rakousku byla přes 32 000 hektarů půdy.^[5] Kromě toho vlastnili palác ve Vídni.

Rodina

V roce 1856 se ve Vídni oženil s hraběnkou Eleonorou Idou Marií Paarovou (1835–1913), dcerou knížete Karla Paara. Eleonora se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo osm dětí, dcery se provdaly za významné představitele české šlechty.^[6][7]

• 1. Arnošt Karel (28. listopadu 1856 – 10. června 1940), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, ⚭ 1883 Marie Leontina hraběnka Larisch-Mönnich (4. srpna 1862 – 2. března 1886)
• 2. Marie (12. srpna 1858 – 5. ledna 1938), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, čestná dáma Maltézského řádu, ⚭ 1882 František hrabě z Clam-Gallasu (26. července 1854 – 20. ledna 1930), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské panské sněmovny, majitel velkostatků Liberec, Frýdlant, Grabštejn
• 3. Rudolf (*1860)
• 4. Alfred (6. července 1862 – 15. února 1899), c. k. komoří, nadporučík, státní úředník, ⚭ 1893 Kunigunda hraběnka Westphalenová z Fürstenbergu (28. března 1865 –2. září 1955)
• 5. Jindřich (4. června 1865 – 28. dubna 1955), c. k. komoří, generálmajor, ⚭ 1905 Karolína hraběnka Trauttmansdorff-Weinsberg (10. dubna 1869 – 22. prosince 1959)
• 6. Karel (27. března 1867 – 20. září 1947), c. k. komoří, major
• 7. Ida (31. srpna 1870 – 27. ledna 1946), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, ⚭ 1891 Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu (1. července 1859 – 4. října 1913), dědičný člen rakouské panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu a říšské rady, c. k. tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Orlík, Čimelice, Osov atd.
• 8. Sofie (14. září 1874 – 24. března 1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, čestná dáma Maltézského řádu, ⚭ 1895 Adolf Arnošt hrabě z Valdštejna (27. prosince 1868 – 17. června 1932), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, majitel velkostatků Mnichovo Hradiště, Duchcov, Doksy atd.

Z Arnoštových mladších sourozenců vynikl Ladislaus Maria (1834–1901), který se uplatnil v diplomacii a svou kariéru završil jako dlouholetý rakousko-uherský velvyslanec ve Francii (1883–1894). Z dalších bratrů proslul Josef Theodor (1839–1899), který sloužil v armádě a jako blízký přítel a pobočník korunního prince Rudolfa byl významným aktérem následníkovy dodnes nevyjasněné sebevraždy v Mayerlingu.^[8] Sestra Marie (1838–1926) se provdala za uherského šlechtice hraběte Dionýse (Dénes) Széchenyiho a byla nejvyšší hofmistryní arcivévodkyně Marie Josefy.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt Karel z Hoyos-Sprinzensteinu na Wikimedia Commons
• Životopis Arnošta Karla Hoyose na webu rakouského parlamentu dostupné online Archivováno 11. 3. 2021 na Wayback Machine.
• Rodokmen Hoyos-Sprinzensteinů dostupné online

Autoritní data	GND: 1051971837 VIAF: 308743158