 Čajovec | |
|---|---|
.jpg) Čajovec kapský (Aspalathus linearis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Tribus | Crotalarieae |
| Rod | čajovec (Aspalathus) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čajovec[1] (Aspalathus), česky též čajovníkovec, je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to suchomilné keře s trojčetnými listy a obvykle se žlutými květy rostoucí v počtu asi 240 druhů výhradně v Jižní Africe. Čajovec kapský poskytuje nápoj známý jako rooibos.
Popis
Čajovce jsou poléhavé nebo vzpřímené keříky a keře dorůstající výšky až 2 metry. Většinou jsou to suchomilné rostliny, často jsou dužnaté, ostnité nebo chlupaté. Listy jsou trojčetné, přisedlé, často nahloučené na krátkých hrbolcích, složené z přisedlých, plochých, dužnatých nebo jehlicovitých lístků, řidčeji jednolisté. Palisty chybějí. Květy jsou žluté, výjimečně bílé, červené nebo purpurové, nahloučené ve vrcholových hroznech či klasech nebo jednotlivé či po několika v úžlabí listů. Kalich je zvonkovitý, zakončený pěti laloky z nichž horní dva jsou kratší a širší. Pavéza bývá okrouhlá a krátce nehetnatá, křídla podlouhlá nebo srpovitá, člunek tupý, zahnutý. Tyčinky jsou jednobratré. Semeník je obvykle krátce stopkatý, chlupatý nebo lysý, se dvěma až několika vajíčky a zahnutou čárkovitou čnělkou nesoucí drobnou hlavatou bliznu. Lusky jsou vejcovité nebo kopinaté, špičaté nebo tupé, ploché nebo s okrouhlým průřezem. Obsahují jedno až několik semen.[2][3]
Rozšíření
Rod čajovec zahrnuje asi 240 až 280 druhů, které se všechny vyskytují pouze v Jihoafrické republice. Centrum druhové diverzity je v jihozápadním Kapsku. Pouze 6 druhů čajovce přesahuje hranice Kapska a rostou i v jihoafrické provincii KwaZulu-Natal.[2][3]
Většina druhů roste v horách a mají specifické nároky na půdu. Nejvíce druhů vyhledává písčité půdy, některé však rostou na zasolených půdách mořského pobřeží, vápencových výchozech nebo jílovitých půdách vznikajících větráním břidlic.[3]
Ekologie
Čajovce kvetou většinou jedenkrát do roka, nejčastěji v období od září do prosince. Rostliny jsou přizpůsobeny periodickým požárům, po kterých buď znovu obrážejí nebo přežívají pomocí semen. Semena čajovce kapského mohou být v půdě i 6 let a po požáru vyklíčí.[3]
Zástupci
- čajovec kapský (Aspalathus linearis)
Význam
Suché listy mnohých druhů čajovce jsou místně používány jako náhrada čaje.[2] Do Evropy se dováží tzv. rooibos, sušené listy čajovce kapského, a slouží k přípravě stejnojmenného nápoje.
Některé druhy čajovce jsou atraktivní, přesto mezi zahradní rostliny nepronikly. Množení semeny nebo řízky je obtížné a rostliny mají specifické nároky na stanoviště.[3]
-
Suchý rooibos -
Sklenka nápoje rooibos
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ a b c d e CUPIDO, Christopher. PlantZAfrica.com: Aspalathus [online]. 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-01.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu čajovníkovec na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Aspalathus |
