| August hrabě Bellegarde | |
|---|---|
_crop.jpg) August hrabě Bellegarde, fotografie | |
| Generální pobočník císaře Františka Josefa | |
| Ve funkci: 1867 – 1873 | |
| Předchůdce | Franz Folliot de Crenneville |
| Nástupce | Friedrich von Mondel |
| Nejvyšší hofmistr císařovny Karolíny Augusty | |
| Ve funkci: 1849 – 1860 | |
| Narození | 29. října 1795 Linec Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 21. června 1873 (ve věku 77 let) Vídeň Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1821) Julie Gudenusová (1795–1865) |
| Rodiče | Jindřich Bellegarde (1756–1845) a Augusta z Berlichingenu (1765–1831) |
| Děti | František Arnošt z Bellegarde Pauline von Königsegg |
| Příbuzní | Franz Bellegarde, Auguste Bellegarde, Marie-Dorothea Gräfin von Bellegarde[1] a Rudolf Bellegarde (vnoučata) |
| Profese | komorník a voják |
| Commons | August Bellegarde |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Karel Emanuel hrabě Bellegarde (německy August Karl Emanuel Graf von Bellegarde; 29. května 1795 Linec – 21. června 1873 Vídeň) byl rakouský generál a dvořan. Od mládí sloužil v rakouské armádě, do výslužby odešel v roce 1849 s hodností c. k. polního podmaršála, poté zastával funkce u císařského dvora ve Vídni. Svou kariéru završil jako generální pobočník císaře Františka Josefa (1867–1873). V literatuře bývá označován jako zakladatel tzv. slezské větve Bellegardů, protože jeho potomci v několika generacích vlastnili Velké Heraltice u Opavy.
Životopis
Pocházel ze savojského šlechtického rodu Bellegardů,[2] který již v 18. století získal český inkolát a později se uplatnil ve službách habsburská monarchie. Narodil se jako starší syn c. k. polního maršála Heinricha Bellegarda (1756–1845). Od mládí sloužil v armádě, díky otci rychle postupoval v hodnostech a již ve 30. letech 19. století byl plukovníkem. V roce 1837 byl povýšen na generálmajora a v roce 1846 dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála.[3] V roce 1849 odešel z armády do výslužby a v letech 1849–1860 zastával funkci nejvyššího hofmistra císařovny Karolíny Augusty. Svou kariéru završil jako generální pobočník císaře Františka Josefa (1867–1873). Byl též c. k. tajným radou a komořím. Za zásluhy byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu, Řádu železné koruny III. třídy a Vojenského záslužného kříže.[4] Pro pobyt rodiny ve Vídni koupil v roce 1846 palác označovaný jako Palais Bellegarde (Praterstrasse 17 v městské části Leopoldstadt).
Rodina
V roce 1821 se oženil s baronkou Julií Gudenusovou (1795–1865), dcerou Josefa Gudenuse (1755–1831), majitele zámku Červená Lhota. Julie byla dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou.[5] Měli spolu šest dětí.[6]
- 1. Julie Konstancie (23. 9. 1822 Milán – 9. 12. 1884)
- ⚭ (1846) hrabě Edmund Hartig (2. 11. 1812 Vídeň – 30. 3. 1883 Sanremo), c. k. tajný rada, člen rakouské panské sněmovny, diplomat a nejvyšší maršálek Českého království
- 2. Jindřich August Karel (5. 11. 1825 Vídeň – 17. 6. 1871 tamtéž), c. k. rytmistr
- 3. Bedřich August (10. 12. 1826 – 12. 1. 1886 Káhira), c. k. polní podmaršál, svobodný a bezdětný
- 4. Paulina Marie (2. 4. 1830 Vídeň – 27. 5. 1912 Mnichov), dáma Řádu hvězdového kříže, dvorní dáma císařovny Alžběty
- ⚭ (1857) hrabě Alfred Königsegg-Aulendorf (30. 6. 1817 Aulendorf, Bádensko-Württembersko – 27. 10. 1898 Vídeň), c. k. generálmajor, nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty
- 5. Felix Viktor (28. 10. 1831 – 12. 5. 1855), c. k. poručík, svobodný a bezdětný
- 6. František Alexandr (18. 6. 1833 Vídeň – 1. 1. 1912 Mnichov), poslanec Slezského zemského sněmu, člen rakouské panské sněmovny a nejvyšší hofmistr korunní princezny-vdovy Štěpánky (1889–1894) a císařovny Alžběty (1894–1898)
- ⚭ (1857) hraběnka Rudolfina Kinská z Vchynic a Tetova (26. 6. 1836 Heřmanův Městec – 25. 11. 1899 Vídeň)
Augustův mladší bratr Jindřich (1798-1871) sloužil též v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála. Jejich švagr kníže Karel Josef Palm (1773–1851) byl velkostatkářem v Čechách.
Odkazy
Reference
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Ottův slovník naučný, 3. díl; Praha, 1890 (reprint 1996); s. 687–688 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Služební postup Augusta Bellegarda in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2006; s. 13 dostupné online
- ↑ Militär-Schematismus Österreichischen Kaiserthumes 1868, Vídeň, 1867; s. 71 dostupné online
- ↑ Rodokmen Gudenusů dostupné online
- ↑ Rodina Augusta Bellegarda v polovině 19. století in: Genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser auf das Jahr 1854; Gotha, 1854; s. 60 dostupné online
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu August z Bellegarde na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/August_Bellegarde |
