| August von Berlepsch | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. června 1815 Seebach (Weinbergen) |
| Úmrtí | 17. září 1877 (ve věku 62 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′37″ s. š., 11°33′55″ v. d.) |
| Povolání | entomolog, zoolog a včelař |
| Choť | Lina von Berlepsch |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Sittich Eugen Heinrich von Berlepsch (28. června 1815, Seebach, Mühlhausen – 17. září 1877, Mnichov) byl německý včelař, vynálezce přenosných voštinových rámků a autor knih o chovu medonosných včel.
Životopis
Pocházel ze starého německého šlechtického rodu. Jeho otcem byl baron August von Berlepsch (1792–1841), matkou Therese, rozená von Wolfersdorf. V lednu 1867 se oženil s ovdovělou spisovatelkou Karolinou Welebilovou, (1829–1899), která měla z prvního manželství tři děti. Jedním z nich byl lékař a odborný spisovatel Guido Künstle (1853–1879). Pouhý rok a půl po svatbě však August von Berlepsch po mrtvici ochrnul a musel být ošetřován. Zemřel v roce 1877.
Mládí a studia
Studoval právo, filozofii a teologii v Gotě, Halle, Bonnu a v Lipsku. V letech 1836 až 1838 pracoval jako soudní čekatel v Mühlhausenu. Kvůli studiu se odstěhoval do Mnichova, kde si přímo ve městě držel několik včelstev a pozoroval jejich rojení.[1]
Když jsem žil v Theresienstraße, nechával jsem včely vylétat z oken své ložnice. Ale když se mi v červnu 1840 přes veškerou pozornost rojila jedna z košnic, vyletěl celý roj ven a usadil se v Ludwigsstraße na drožce. Policie mi pod pohrůžkou trestem nařídila, abych dal svoje úly pryč.August von Berlepsch, Z deníku Augusta von Berlepsche
Poté převzal otcovské panství a řídil ho 17 let. Vlastnil asi 100 včelstev ve slaměných úlech, takzvaných košnicích. V roce 1858 se přestěhoval do Gothy a věnoval se výhradně včelařství.
Chov včel
Berlepsch obhajoval zejména hluboké propojení mezi vědou a praxí ve včelařství. Doporučil podporu výuky o včelách a zasazoval se o výdělečné včelařství, které se může udržet používáním kočovných úlů. Jeho hlavním dílem byl objev pohybujících se včelích pláství, které jsou i dnes velmi využívány a byly dokonce výhodnější než rámky s kulatými tyčemi, které doporučil Jan Dzierżon. Takovou konstrukci sice jako první zhotovil český lesník a včelař Jan Wunder. Berlepsch tyto rámky roku 1853 zavedl v Německu, a to nezávisle na americkém pastoru a včelaři Lorenzovi Langstrothovi. Jeho rámky měly tu výhodu, že včelař mohl z úlu vyjmout jednotlivé rámky, aniž přitom poškodil včely. Berlepsch umístil celkem 30 spárů do experimentálních stojanů se třemi patry a vyvinul hloubkový, praktický způsob obsluhy. Navrhl pro ně dveře ze skla, aby mohl být lépe pozorován způsob, jakým včely žijí.
Roku 1853 obhajoval Berlepsch v časopise pro včelaře Eichstädter Bienenzeitung ve svých Aptistických dopisech vědecký objev Johanna Dzierzona o partenogenezi, tedy vzniku trubců z neoplodněných vajíček. Pro římskokatolickou církev tato teorie panenské generace mužských včel znamenala rouhání. Spor o tuto teorii trval deset let. Berlepsch doložil Dzierżonovu „vynikající prozíravost“ a „extrémně vzácný dar pozorování“. Se svými kolegy Rudolfem Leuckartem a Carlem von Siebold prováděl roku 1855 mikroskopická pozorování mladých včel.
Dílo
- 1860 Die Biene u. ihre Zucht mit beweglichen Waben in Gegenden ohne Spätsommertracht (Včela a její chov s pohyblivými voštinami v oblastech bez pozdní letní květeny)
- 1860 Die Biene und die Bienenzucht in honigarmen Gegenden nach dem gegenwärtigen Standpunct der Theorie und Praxis (Včela a její chov v medem chudých oblastech podle současného hlediska teorie a praxe[2]
- 1875 Die Bienenzucht nach ihrem jetzigen rationellen Standpunkt (Včelařství ze současného racionálního hlediska)
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu August von Berlepsch na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku August von Berlepsch na německé Wikipedii.
Reference
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/August_von_Berlepsch |
