Automatická zbraň je palná zbraň, u níž se tlak plynů jednoho výstřelu využije nejen k udělení kinetické energie střele, ale i k přípravě dalšího výstřelu a případně i k jeho realizaci.[1] Jako samočinné se často označují zbraně, které mohou další výstřel okamžitě realizovat, takže umožňují střelbu dávkami. Jako poloautomatické nebo samonabíjecí se potom označují zbraně, které následující výstřel pouze připraví.
Názvosloví
V různých pramenech lze nalézt rozdílné definice pojmu automatická zbraň a některé z těchto definic si odporují.
Legislativa a ČSN
Zákon o zbraních č. 119/2002 Sb. rozděluje automatické zbraně podle uvedené definice na samočinné a samonabíjecí (semi-auto) a pojem automatická zbraň nedefinuje. Hlouběji než zákon jde ČSN 39 5002-1, ve které se mezi automatické zbraně řadí obě tyto definované podskupiny, to znamená zbraně, které umožňují více výstřelů na jeden stisk spouště, i zbraně, které to neumožňují a u nichž automatika končí přípravou zbraně k dalšímu výstřelu. Tomu odpovídá i první uvedená definice vycházející z publikace pana Fencla[1].
Jiné zdroje
Podle jiných zdrojů se ale za automatickou považuje jen ta zbraň, kde je střelba umožněna i dávkami.
Automatická zbraň je taková zbraň, u níž je tlakem plynů případně jiným konstrukčním řešením vyhozena vystřelená nábojnice, dopraven další náboj do nábojové komory a napnut bicí mechanismus. Spoušťový mechanismus umožňuje střelbu dávkami.[2]
Samočinná zbraň (auto) je palná zbraň, u níž se opětovné nabití a napnutí bicího mechanismu děje v důsledku předchozího výstřelu a u které konstrukce umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště.[3]
Někdy se pro tento typ zbraní používá označení plně automatická zbraň (z anglického fully automatic weapon) nebo plně samočinná zbraň.
Přehled zbraní
_(7414626342).jpg)
- samopaly (např. MP 40, PPŠ-41 Špagin, Samopal vzor 61, CZ Scorpion EVO 3)
- pistole střílející dávkou (např. Glock 18, Beretta 93R)
- útočné pušky (StG 44, M16, AK-47)
- plně automatické pušky – na rozdíl od útočné pušky užívá puškový náboj a umožňuje střelbu dávkou (např. sovětská AVS-36, americké BAR 1918, M14 nebo německá FG42).
- kulomety
- automatické granátomety
- automatické kanóny
Odkazy
Reference
- ↑ a b Jiří Fencl: Systémy automatických zbraní - Nakladatelství Naše vojsko 2015 - ISBN 978-80-206-1531-2
- ↑ V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6
- ↑ Příloha zákona č. 119/2002 Sb. o zbraních a střelivu, část první - Druhy zbraní, odst. 12
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu automatická zbraň na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Automatická_zbraň |
