| Avraham Ofer אברהם עופר | |
|---|---|
 Avraham Ofer, 1969 | |
| 7. ministr bydlení | |
| Ve funkci: 3. června 1974 – 3. ledna 1977 | |
| Předchůdce | Jehošua Rabinovic |
| Nástupce | Šlomo Rozen |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ma'arach |
| Vojenská služba | |
| Služba | Hagana, izraelská armáda |
| Složka | izraelské námořnictvo |
| Hodnost | podplukovník (Sgan Aluf) |
| Narození | 1922 Chorostkiv, Polsko |
| Úmrtí | 3. ledna 1977 Izrael  Izrael |
| Kneset | 7., 8. |
| Alma mater | Hebrejská univerzita |
| Profese | politik |
| Commons | Avraham Ofer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Avraham Ofer (hebrejsky: אברהם עופר, rodným jménem Avraham Hirsch, žil 1922 – 3. ledna 1977) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Ma'arach.
Biografie
Narodil se ve městě Chorostkiv v Polsku (dnes Ukrajina). V roce 1933 přesídlil do dnešního Izraele. Vystudoval střední školu a Hebrejskou univerzitu. Roku 1942 patřil mezi zakladatele kibucu Chamadja. V roce 1937 se zapojil do židovských jednotek Hagana, ve válce za nezávislost bojoval v izraelské armádě v izraelském námořnictvu s hodností podplukovníka (Sgan Aluf). Byl prvním velitelem námořní základny v Ejlatu.[1]
Politická dráha
Roku 1944 patřil mezi předáky mládežnické organizace strany Mapaj. Spoluzakládal mládežnickou vesnici ha-Kfar ha-Jarok, jejímž byl i prvním ředitelem. Roku 1952 byl zvolen tajemníkem strany Mapaj v regionu Tel Avivu. Od roku 1958 pracoval na izraelském ministerstvu zemědělství. V roce 1964 vedl izraelskou delegaci, jež vyjednávala s představiteli EHS. Koncem téhož roku byl jmenován generálním ředitelem firmy Ashdod Company. Roku 1965 byl zvolen do městské samosprávy v Tel Avivu a v letech 1965–1967 zde působil jako místostarosta. Roku 1967 se stal ředitelem firmy Šikun Ovdim.[1]
V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1969, do nichž šel za formaci Ma'arach. Působil jako člen výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru House Committee. Opětovně byl na kandidátce Ma'arach zvolen poslancem i po volbách v roce 1973. Byl členem výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. V letech 1974–1977 také zastával vládní post, konkrétně byl ministrem bydlení.[1] Zemřel během funkčního období. Spáchal totiž sebevraždu kvůli stresu způsobenému vyšetřováním podezření ze zpronevěry peněz z podniku Šikun Ovdim.[2] Tato podezření se po jeho smrti neprokázala.
Jeho jméno nese čtvrť Tel Avivu Neve Ofer.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Avraham Ofer [online]. Kneset [cit. 2011-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 157.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avraham Ofer na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Avraham Ofer
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Avraham_Ofer |
